Invokácia

jo souzním, také se často snažím rozbíjet v textech smysl-- a to buď složitostí nebo záměrným tlakem na srozumitelnost- aby na základě té destrukce vznikl obraz nějakého zcela jiného významu, přervat tu lopotnou školometnou interpretační manii.. vyslat čtenáři signál že tudy cesta opravdu nevede, ať to zkusí jinudy bez berličky sám, ale s o to větším zážitkem než co mu slibuje slovníkový výklad..

srandovní

ano - to je ono, navyhladavat v slovnikoch, ale spolahnut sa na vlastnu intuiciu, obraznost, asociacie atd., prekrocit semanticke vazenie slov smerom k vysostne individualnemu prezitiu z mojej strany ako autora ide aj o usilie vytvorit si v jazyku svoj vlastny paralelny jazyk bez toho, aby som musel vymyslat nove slova a ako bonus pre citatela so slovnikom sa tam obcas skryva aj dajaky logicky odvoditelny vyznam, resp. vyznamy

tyjo nerozumím této slovenštině, potřeboval bych slovník, ale tím spíš se mi to líbí.. (zcela ten text samozřejmě osobně zneužívám a przním) jako čistě vokální a významově střepinovou bombu :-)*

No, vidiš, tak to jsme každý úplně někde jinde, což je z našich přístupů k tvorbě očekávatelné. Osobně mám přirozenost spojenou s tak dokonalým zvládnutím formálních náležitostí, že si jejich využívání při tvorbě umělec vlastně už neuvědomuje, má je zažité, takže ho nesvazují a může se přes/nad ně přenést kamkoli potřebuje/dál, nepřemýšlí o nich, což mi jako odrazový můstek pro možnost vytvořit si vlastní naprosto nezaměnitelný styl připadá velmi podstatné. Protože pokud máš tvorbu spojenou s konstruováním, jsi vlastně stále otrokem stereotypů, které Tě předcházely - vědomě z nich vycházíš. Dáváš dohromady něco z mnoha dílů a modlíš se, aby to drželo pohromadě. Ovšem netvrdil jsem, že kladu neschopnost psát do přímé úměry ke konstruování. Jen je podstatné vytářet konstrukce, které budou pracovat hladce i bez namazání, a ne ty, které budou vrzat v každém pantu, tak, jak se to často stává. Osobně píšu většinou metodou volných asociací a nikdy dopředu netuším, kam až se dostanu, proto mě to baví a nepovažuju to ani za slabomyslnost, ani za pokoru. I když jistá dávka pokory je mi v tvorbě velmi sympatická. Mám obecně radši autory tišší, kteří si hrají na svém písečku a pozvolna se odněkud někam šinou, než křiklouny a lidi, kteří se neustále snaží za každou cenu násilně bořit nějaké blíže nespecifikované hranice. Přičemž prozaičnost v tomto kontextu vnímám jako o(b)tisnutelnost, něco, co naopak dostává naprosto přesný nejprostší a nejčistší tvar - formu. Přirozenost, tak jak ji vnímám já, nemůže být další z konstruktů, protože je to něco, co vzniká samo od sebe, nezávisle na člověku, vlivem vnějších vlivů. Kdyžto konstrukce je něco, co je plánováno a docilováno. Pokud to ovšem vezmeme opačně, dokonalá kostrukce by měla působit automaticky, samozřejmě, přirozeně - tak, že to takto má být a nedovoluje spekulaci o tom, zda by to nemohlo být jinak.

invokacia, ci provokacia - tot otazka :D

co sa tyka toho, ze vsetko sa da popisat prozaickejsie, tak s tym nesuhlasim - da sa to iba v pripade, ze umenie redukujes na obsah/vyznam a abstrahujes od formalnych prostriedkov, ktore sa tiez podielaju na ucinku a vyslednom vyzneni, ale o to tu nejde moj ton sa ti nemusi pacit, ale zatial som neprisiel na ziaden lepsi - ved ak by som sa tvaril pokorne, tak sa otupi znacna cast destruktivnej energie, ktora sa v tom nachadza neviem, co to je prirodzenost a odmietam ju vobec akceptovat ako sucast umeleckej tvorby a jej hodnotenia, prirodzenost je len dalsi z konstruktov, za ktorym sa casto skryva slabomyselnost a este jeden mensi paradox v tvojich slovach - je zvlastne, ze spajas pisanie zlozitych konstrukcii s neschopnostou pisat - mne sa to zda naopak ako jeden z atributov pisania (hoci pripustam, ze sa to da aj bez toho)

ruku v ruce i dva pitomci vytvořej dokonalý tým

...paralen o O,OO9878 bodov...)

jo ták algena versus paralen, kdo vítězí ?

jo - a dal jsem ti tip : miluju příbalový letáky:))

nejen tvůj, zboro. ty máš dneska formu

....něco podobnýho jsem teda ještě nečet´...fakt ne...

Jen jsem prostě chtěl říct, že tento způsob psaní poezie, jakkoli je legitimní, mi připadá přetažený, ale je to jistě můj subjektivní dojem.

z: kde se to v tobě bere ? :-) pokračuj

Mezi námi, všechno se dá popsat prozaičtěji, i to, co už dostatečně prozaické je, ovšem je to veliké umění, ale o to tu přeci vůbec nejde. Je mi naprosto zřejmé, že je to protipól záměrný a že se jím vůči poezii, tak jak je zažitá, nějakým způsobem vymezuješ. Ovšem já tento text beru právě více než cokoli jiného jako vymezení se. A nelíbí se mi prostě tón, kterým to děláš. Nezlob se na mě, jestli se mýlím, ale připadá mi to trochu jako: "tak a já vám teď ukážu!" V bodě 3 Ti samozřejmě rozumím. Právě proto jsem vybral názory dvou lidí, kteří literaturu studovali na vysokoškolské úrovni. Napsat opravdu kvalitní báseň není jen tak, a lidé, co to dokáží pak už nepotřebují používat berličky, a jejich básně se stávají i na pohled přirozenějšími. Bohužel i v oficiální poezii pořád figurují i ti, jež neschopnost psát maskují složitostí formy. Někdy to je zajímavé a přínosné a posouvá to poezii obecně dál. Často je to ovšem jen směšné. Tím samozřejmě netvrdím, že pokud někdo používá v poezii složité konstrukce neumí psát, ale ono se to na výsledném produktu taknějak pozná.

z: kde se to v tobě bere ? :-)

vdaka za reakciu, len strucne: 1. je to protipol civilnej poezie - a to protipol zamerny - mozno az s destrukcnymi ambiciami voci nej 2. to by ma teda zaujimalo, ako by si dokazal tento text prerozpravat "velmi prozaicky" - to je hlupost, ta poezia je scasti zalozena na tom, aby sa nedala parafrazovat ako civilna (ci aka) poezia 3. nazory vacsiny ludi na umenie a poeziu ma netrapia, rovnako ako ma netrapi ich negativny vztah k nim, odmietam za to niest zodpovednost 4. filozoficky navod na obsluhu brusky nie je uplne marny koncept

Já Ti nevim. Tvoje poslední texty jsou přímým protipólem toho, co je mi v poezii blízké. Co nejcivilnější vyjádření, svou přirozeností až možná banální vykreslení stavu věcí, které svým popisem v konečném důsledku vysoko přesahuje. Tady mám dojem chtěného zesložiťování něčeho, co by se dalo popsat velmi prozaicky. Proč to? Navíc na mě z textu nedýchá ale vůbec žádný pocit, kterýžto je hnacím motorem celého toho průmyslu, kterému se říká poezie. Je to možná způsobeno mou jinou hladinou prožívání, nicméně nedávno mi jeden známý, poměrně literárně a jazykově vzdělaný člověk psal: ja moc basne nemusim, kvuli radoby "vznesenosti" a snaze o vysperkovanou poezii, ze ktere bud bliju proto, ze se snazi zalibit za kazdou cenu a nebo naopak jsou to dekadentni intelektualni zvasty, kde se smyslu nedohrabu. Podobného názoru je i moje žena se dvěma červenými diplomy z fildy (jeden z nich je anglistika). Poezii až na pár vyjímek prostě nečte. A byla kdysi velmi překvapená, když jsem jí ukázal těch několik pár autorů, co se nesnaží "konstruovat poezii". To, co tady předvádíš dělal jeden čas třeba Ivan Diviš. Ten ale alespoň všechna ta slova, která patří do technické terminologie prokládal dostatkem výrazů, k nimž člověk nepotřebuje slovník. Surrealisté zase účelově používali podobné výrazy k vytvoření co možná největšího kontrastu mezi věcmi a vyvolávali jimi šokující snové představy. To ovšem v žádném ohledu není Tvůj případ. Ty předkládáš podle mého dojmu něco jako filosofický návod na obsluhu brusky.

Správny postreh, znamená to: nachádzam v texte veľa (cudzích) slov, málo významu.

to nebolo adresovane tebe, ale pre vk, ale dojima ma, ze ma chapes

chápem veľa vecí. už i teba

aha, tak dik za info o tvojom pocite - zial, ten vsak viac vypoveda o tebe ako o texte - to asi chapes

pocitem nevolnosti, jehož jednotkou je jeden úspěch

cize mnozstvo vyznamov zavisi od hlbky citatelskeho zaujmu? tak potom treba kritizovat citatelov/citatelky a nie text, s tym suhlasim

nemeria sa to, je to pocit

čtenářským zájmem, to je jednoduché

to by som velmi rad vedel, ako sa meria mnozstvo vyznamu a kolko (cudzich) slov je vela

veľa (cudzích) slov, málo významu

čo máš proti metaforám

tak v tom pripade je "blondyna" tvojou celkom vystiznou metaforou

čo keď sa mýliš ? čo keď som chlap ?

konecne viem nielen to, akeho si pohlavia, ale aj aku mas farbu vlasov

a k čemu vám to je, řekla by blondýna