Hostel

Do čínského bistra na rohu je to jen pár kroků a nebude muset vařit oběd, nechce se jí, ach, ten vzduch, bylo to snad v New Yorku, ta vzpomínka, jak vzduch takhle voněl, těsně po lijáku, ještě zbytky kapek ve vzduchu a spláchnutý smog tekl v proudu podél obrubníků do kanálů, ano, to bylo v New Yorku. Nechce tuhle vzpomínku, ale přece si pamatuje žluté taxíky, jak projížděly kolem v té téměř neviditelné cloně vodní páry, přitom byla zima a ona šla od subwaye do hostelu. Tam všude vůně silné kávy a donutů s javorovým sirupem, čichala, zatímco se podepisovala v recepci, ano, bylo devět hodin ráno neboli tři odpoledne, oblečení páchlo letištní klimatizací, nohy a nafouklé břicho toužily po posteli. Na pokoji veselý hlas, hi, I’m Kate, ostře červená syntetická hlava, piercing v nose, is it your first time in New York, váhání mezi vzrušením a únavou, I’m from Little Rock, there’s a Starbucks around the corner, wanna come? Latté grande a pak subway a obrazovky na Times square a mrakodrapy, nečekaně malé oproti představě z filmů, davy lidí, ortodoxní Židi, černoši, asiati, běloši, hey, you should see the Lady Liberty a za okýnky v metru ubíhá černý tunel, daleko menší, než ten v Praze, Kate žvatlá rychlou protahovanou jižanskou američtinou. Battery park, socha svobody maličká proti obřímu žlutému trajektu na Staten island, sportovkyně na inlinech, příšerná únava, of course, you’re jet-lagged a pak už sedm večer, Katino nahé hubené tělo napůl viditelné pod proudem vody, mokré vlasy a nepovědomě vonící povlečení na posteli.

Good night, objetí a polibek na tvář, ti Američani jsou ale divní, teď uvidíme, jestli se mi podaří usnout. A ono je zničehonic šest ráno a opět vůně javorových donutů a silné kávy, Kate v bílých kalhotkách a nahými bradavkami sedí na posteli a směje se, early bird gets the worm, wow, it’s so cold today, pak jsou zničehonic pod stejnou peřinou, je to nezvyklé ale ne nepříjemné, Kate je tak bezprostřední a vypráví o tom, že na UALR, ať už je to cokoli, studuje grafický design a fotografii, neví, co z toho si spíš vybrat, touží dělat instalace obrovských rozměrů v opuštěných továrních halách a jo, uvědomuje si, že je to klišé, but I can’t help myself, it’s just so cool, zajímavé, no ona studuje českou literaturu, však Kate ví, Čapek a Kundera a tak, Kundera, that sounds familliar, but isn’t he French? A co Arnošt Lustig, wow, I thought he was American. Pak znovu Starbucks, Kate celá nadšená do metropolitního muzea umění, odkud se spolu vynoří za pár hodin zničené a hladové, oběd v nějakém deli přeplněném lidmi, střih, večer v hostelu, na pokoji nikdo, Kate mluví o své rodině a o přítelkyni, se kterou se rozešla před měsícem, aha tak ona je lesba. Wanna come to the concert, it’s gonna be fabulous, ne, díky, oh, your jet-lag, allright a pak znovu přichází kolem čtvrté ráno neboli v deset, což je akorát doba na vstávání. I desperatly need a shower, mokrá a zmrzlá posléze opět vedle ní pod peřinou a Kriste, co teď, krásně líbá, je příjemné hladit jí malá prsíčka a tahat za bradavky. You’re so beautiful, bože, slyšet tak tohle někdy od chlapa, Petr nikdy nic podobného neříká, jen pojď ke mně, pojď, už tu větu nesnáší, stejně odjela na týden sama do Ameriky, aby si ujasnila, jestli se chce rozejít, Petr poslední dobou naznačuje, že jí možná požádá o ruku, Katin piercing škrábe do tváře a ach ach ach, ach bože!

A noc a den a Katin odhalený pupík, tetování na levém stehně v podobě asijského draka, znovu Times square a divadla a Broadway a Fifth Avenue, Chrysler building, Trump building, všechno to začíná splývat v cloně zamlženého povětří a kapek vody v Katiných vlasech. Tři a pět a sedm javorových rán a silná americká káva s mlékem, davy newyorčanů stále dola, oh honey, you’re such a beauty, gimme a kiss, na Petra vůbec nemyslí, opustí ho, miluje Kate, ach mazlit se s ní v jejím arkansaském fotografickém ateliéru, vrátit se na půl roku na Fulbrightovo stipendium, you know, there are also exchange programs, a prázdniny spolu trávit v Praze.

Pak ale den do odletu, oh honey, I’ll come for sure, just need to check things on the university, you know, tuition and such, ale brzy přijeď, Kate, miluju tě, I love you. Letadlo odlétá, Lady Liberty je menší a menší, New Foundland a Grónsko a Evropa, v Praze je zima a Petrovo auto se zbytky námrazy na sklech. Ach Kate, I miss you so much, brzy začne semestr a ty jsi ještě nenapsala. Vánoce, zimní zkouškové a Petr šlukuje cigaretu po cestě z nějaké příšerné povrchní hollywoodské krávoviny, poslouchej, co kdybysme se vzali, vzpomínka na rudé vlasy, ani řádka celé ty čtyři měsíce a nervózní Petr jde stále rychleji, víšco, kotě, už jsme spolu tři roky a oba končíme školu, najdu si práci a v září se vezmem. Osamělé výpravy po barech, kolik je v Praze červenohlavých dívek, ale žádná, žádná není jako Kate, my sweet arty sexy baby, proč nepíšeš, I miss your little tits, je to jako tisíc let. Dnes už jen mlhavý opar ve vzduchu, draci na židlích v čínském bistru jí připomínají Katina stehna, ach moje krásná designérko, dívá se skrz korektní Číňanku, Vietnamku nebo Korejku, které platí za jídlo, stejně vidí rudé vlasy a piercing v nose, ale ne, už je to dávno a člověk nesmí myslet na minulost, bylo co bylo a je co je, drobné si nechte a jdeme. Bere dvouletou Petrušku za ručičku, musí domů, slíbila dnes Petrovi k večeři guláš a bude čtyři hodiny trvat, než maso pěkně změkne.