Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProměny II
Autor
Floridor
PROMĚNY II
Žil jsem už všelijak
jako balvan
jako pták...
V žebravé samotě
tváři v tvář zdi
lesu
akváriu
civěl jsem na každou
jen trochu prohnutou
jen trochu vonící
a jak to bolelo
do křeče bolelo
když jsem včas
neodhadl frekvenci
její duše
její fantazie
Když jsem mlčel
Když slovo vyřčené
nezvládlo start
a padlo mezi nás
a o zem se tříštilo
raketa
letadlo
kámen
břemeno
Když slovo vyřčené
zamířilo k základně
bez ohlášení
a bylo odkloněno jinam
nebo nikam
a ty jsi buď beze slov
anebo s pošklebky
zmizela
utekla
jednou i plakala...
Žil jsem už všelijak
jako balvan
jako pták
K tobě se utíkal
zaslepen samotou
nekriticky jásající
nad přízní
nad tvou
zdánlivou štědrostí...
až od tebe jsem utíkal
do samoty svého bytu
do samoty lesa
i do hluku putyky
do noblesy vernisáže
přečíst a počmárat
cizí tváře
cizí duše
brodící se
v již nepřehledných
přáních a rozhodnutích
pochybách
zda jsi jiná
než když jsem tě viděl
poprvé
zaslepený samotou
zda jsem si tě zkazil
utvrzující se
čím dál častěji
v nezadatelném právu
po štěstí
po neutuchající chuti
být stále vzrušen
být stále
naplněn očekáváním
být stále inspirován
tě k něčemu přirovnávat
stále se blížící k nekonečnu
kde už ke všemu přirovnatelnému
budeš přirovnána
stále ve střehu
zdali ozvěny
přicházející z tvého světa
jsou pořád písně
šťastné tulačky
které se líbí
jak žije
písně
fandící mým snahám
a úspěchům
a oplakávající mé prohry
písně
za nimiž jdu
sotva je uslyším
zdánlivě cestou necestou
ale pokaždé
jak se ukáže
správným směrem
Žil jsem už všelijak
jako balvan
jako pták
Tváří v tvář
zdi
lesu
akváriu
je v duši klid
je v duši zrcadlo
v němž se odráží
jen moje tvář
jen moje
nejen tvář...
Chvíli to jde
chvíli se sobě líbím
Ale když zavane
okénkem u stropu
do mé cely
do mé kajuty
pach cigaret
potu
benzínu
když se do uší
valí
nahrne
kabaret ulice
ptačí zpěv
štěkot psů
lidský smích
už se sobě nelíbím
jako bych vyrostl
zesílil
už těsno je duši
v kajutě
v kutaně
už nechce být mnich
ani na jevišti
a znova jde do ulic
do putyk
a tělo přesvědčí
aby se
aby ji
nabídlo...
Nechat se
pohladit
poliskat
poplivat
nechat se polknout
přízní
davem
nechat se vyvrhnout na břeh
do vavřínů
do kopřiv
uvěřit
osamělým hlasům
z davu
že má na to
být někde dřív
a třeba i první
Žil jsem už všelijak
jako balvan
jako pták
(2001)