Hnis vztahů uvadlých

Z portálu seznamek
jež byly pouhou fikcí
ze jmen těch skládanek
sají kolibříci
hnis vztahů uvadlých
absence antibiotik
noc že je bolavá
vepíši do všech rubrik
všech ztrát a nálezů
šeptání bez doteků
možná že prolezu
či nepropadnu střechou
noc s bodci kaštanů
jež nesvlékly se dosud
ze svého županu
nahota vzývá osud
tak velkolepě
sviňsky
prasata v blátě ryjí
lanýže s radiací
hltám poesii
a měsíc nad pavlačí
chce tančit se mnou
chromým tanečníkem
ostrov sám sobě
trosečníkem
provazolezcem
mágem
umělcem
jež pro publikum komárů
biolit rozstřík po sálu
a vědom svoji genocidy
teď sháním klobouk
pro chasidy
a v kibucu svých vzpomínek
tančíš jako plamínek
mých proher
heren s automaty
muž bez výplaty
vyhýbá se domovu
jsem levhart
který na lovu
prochází pralesem
netu
jsi raněná zvěř
já čmelák z květů
sběratel podvazků
lékař
i vrah
kněz
i popravčí
mé vlaky
řídí
bezruký výpravčí
opilý na noční směně
a cizí ženě
návrh dělá
ten mistr pera
rozechvěje lístky růži
a po souloži
je z cunami
klidná hladina
slzy štěstí
někde u klína
našly mělký brod
lodě k zakotvení
a na rameni
jizvy milování
svítání
zrazuje noc
na nemoc
nezabírá žádný lék
ocasy veverek
jsou kormidla
pro vzlety i pády
a z milostné
marinády
zbyly kosti ryb
zaseknuté v krku
operní pěvkyně
velryba v mělčině
je daň
a žebrák s cylindrem
za hrst mincí
pronajímá další den
jak pořádal by olympiádu
a ze smradu ulic
vzlíná vznešenost vědění
mé souznění
je dívka s harfou
vůně od Diora
pleť hebká
břízová kůra
Slovanská epopej
Lidice na popel
je mé srdce
má noční můra
smrtihlav
na uniformě
unikám formě
rozpouštím se s cukrem
v ranní kávě
a s holubicí na rukávě
mým tetovaným srdcem
jestřábem
městskou poštolkou
akrobat chodící po rukou
ctihodný klaun
v cirkuse
ach pane chcete zákusek?
zeptala se z kavárny
má múza
plná života a naivity
a je to hrůza
že přišpendlit lze břity
motýla babí očko
do sbírky motýlí
naučím vás létat
jen na chvíli
než všimnou si vás kosi
jste vláha
jež rosí
mé rty
pod baldachýnem postýlky
tam přehazuje vyhýbky
umazaný pán v pracovním oděvu
prvosenka
jsi má
ještě ze sněhu
vystrkuješ hlavu
nahá
krása krás
jsem Faust
jsem výhybkář
co pracuje pro dráhy
a bez námahy
žne bez srpu
v těch očích jsem chrpu
uvěznil azurovou modří
mukl svých snů
v žilách jed kobří
domáhá se protijedu
jak kotě předu
ač šelma v kleci
vrkot holubí
bílá hůl
v světě na ruby
jsou verše
umouněné od popela
včela
jež ztratila žihadlo
kolébka má
mé propadlo
má fikce
diagnóza srdce
změť grafů
které v obrazovce
mapují tep
ty tančící baleríny
nezabírají penicilíny
na tuto sněť
milostných vět
narkotik noci
a jako cvoci
v pyžamech
vyhlížíme labutě
pilot v kajutě
mačká knoflík
katapultu
a svíčky mého dortu
více doutnají než hoří