Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTicho
10. 10. 2010
10
10
1626
Autor
HenryP
O ránach nechcem hovoriť.
Rána nám neodpustím.
Po nich
vždy sa zmením
v hrdinského
vojaka v cudzej armáde,
značková gumipuška v zuboch.
Niekedy o druhej
zakaždým padnem
a vo vôni zapálených svalov
si predstavím, že ležíš
tak veľmi neďaleko.
(Zakaždým vystriem ruku.)
Podvečer vonia neistotou,
zmýva nás zo vzduchu.
Rána si neodpustím.
10 názorů
zajímavé, hodně subjektivní a přece najednou přemýšlím o svých ránech :-) */
rana su pre mna zaciatkami, len trochu trpkymi, ak pridu po nechcenych koncoch - vtedy sa menia na desiatky objavovani roznych zakuti tohto konca :)
a kto topovedal, že rána sú začiatky, keď ony sú vlastne iba koncom? A konce, no veď vieme, konce...
t.