Vzpomínky na dětství

 

Vzpomínky na dětství

 

Used´ jsem na břehu modravé řeky

Za horu paprsky slunce se ztrácely

Tou řekou co tady proudí už věky

Vzpomínky na dětství tiše se vracely.

 

Vstupuji do školy, usedám do lavic

S hrdostí kluka jdouc do první třídy

Otvírám slabikář – matku všech učebnic

Prsty si zašpiním od školní křídy.

 

Loukou jsem běhával, vítr mě pobízel

Jen stále kupředu – na nové cesty

Kdosi mi kameny z těch mých cest odklízel

Ve spánku nade mnou rozsvěcel hvězdy.

 

Po mléčných dráhách jsem ve spánku běhával

Hvězdy tak blízko mě nadosah stály

Lampiček zářivých víc jsem se dotýkal

Dnes už to nezvládnu – jsou příliš v dáli.

 

Used´ jsem na břehu slzavé řeky

V tom proudu obrazy přátel mých plynuly

Studené jak dotek zmáčené deky

Hřejivé pohledy s tou vodou zhynuly.

 

Pár přátel dřívějších -  na všechno, na lásku

Dnes když se potkáme, sotva se zdravíme

Přátelské úsměvy znám už jen z obrázků

Jak vlny v řece – tak strašně se míjíme.

 

Děti už nejsme, co bylo už není

Musíme sbohem dát všem dětským snům

Jeden je stále sám, druhý se žení

Ten začal podnikat, ten staví dům

 

Snad i já najdu své ztracené štěstí

Poklad můj ukrytý, nad nímž jsem žasnul

Kameny kdosi mi dal do mé cesty

Roztrhal slabikář, hvězdy mi zhasnul.

 

Srdce mé dospělé v žalu se koupá

Vstanu a život svůj do dlaní uchopím

Hladina řeky z mých slz rychle stoupá

Utíkám, než se tu v bolesti utopím...