Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvět po roce 2000
Autor
Hladová_Veverka
Dva tisíce věží se panovačně tyčilo nad dva tisíce malých domků. Každý domek měl svou věž, každá věž měla svůj domek, ale přesto se na první pohled zdálo, že k sobě tyto dva naprosto odlišné objekty nepatří.
Dva tisíce zvonů se každého rána rozeznělo na dva tisíce kilometrů daleko.
Tohle vše se odehrávalo v městě, které uzavíralo druhou tisícovku všech měst v zemi, která nesla pořadové číslo dva tisíce. Planeta, na které se tato země nacházela, byla jedna ze dvou tisíc v galaxii. Dva tisíce takovýchto galaxií tvořilo vesmír. A dál už se pouštět nechci…
V tom městě žilo dva tisíce mužů a dva tisíce žen. Nebylo možné, aby jedna žena byla stejné rasy, jako některá jiná. Stejně tak nebylo možné, aby dva muži byli jedné rasy. Přesto každá ženská rasa měla svou podobu i u mužů. Tímto se dosáhlo toho, že dva tisíce mužů a dva tisíce žen měli pouze dva tisíce dětí. Ty děti byly stejné rasy, jako jejich rodiče.
Vzhledem k tomu, že se děti už nemohly dále rozmnožovat, bylo složitě vypočítáno, že do dvou tisíc let lidstvo tohoto města zanikne. Takto dlouhá doba byla stanovena tak přesně, jako bylo přesně stanoveno, že každý člověk zemře při dosažení dvou tisíc let.
Tomuto městu patřilo také dva tisíce hektarů deštného pralesa. Každé ráno namazalo dva tisíce žen svým dvěma tisícům mužů dva tisíce krajíců chleba, který byl upečen z dvou tisíc gramů mouky zhotovené z dvou tisíc zrn obilí, a muži se vydali do toho deštného pralesa, aby každý den pokáceli dva tisíce stromů. Bylo jim jedno, že tak zahu
bili dva tisíce živočišných druhů denně. Toho chleba dostali tak málo proto, že po dvou tisících válkách byl stále nedostatek potravin.Tato země měla i moře. Jak už možná tušíte, bylo to dva tisíce kilometrů pobřeží. Nejstrašnější ovšem je, že každý den ztroskotalo u tohoto pobřeží dva tisíce ropných tankerů a z každého se do moře vylilo dva tisíce galonů ropy. To pochopitelně zabilo dva tisíce ryb a hladina stoupla o dva tisíce milimetrů. Bylo to malé moře. Vyschlo totiž působením UV záření dva tisíce.
Lid
é chtěli protestovat, ale na dva tisíce manifestací ročně potřebovali hodně peněz, a tak nezřídka kdy chodily do práce i ženy. Většinou měly až dva tisíce zaměstnání.A co děti? Ty do školy nechodily. Ono vůbec školství, zdravotnictví a věda na tom byly hodně špatně, o kultuře nemluvě. Magické číslo dva tisíce jim vůbec nepřálo. Nemohla se postavit jedna škola. Muselo jich být nejméně dva tisíce, což nešlo, protože domů nemohlo být celkem více. A tak to bylo i s nemocnicemi a podobně.
Nemocnice vlastně nebyly ani potřeba, stejně tak to bylo s úřady. Všichni byli tak zaneprázdněni, že ani nemohli dělat něco proti vůli státu.
Ještě štěstí, že den trval dva tisíce hodin.
Může se vám to zdát jako obrovský chaos, ale vezte, že nad tím vším neustále bdělo dva tisíce bohů. Ti se rozvalovali ve dvou tisícovkách nebí a koukali na dva tisíce obrazovek a sledovali všechen ten děj.
Měli z toho děsnou srandu, jak se ti lidé perou s vlastními osudy…
A jak to všechno dopadlo? Za dva tisíce let, kdy mělo zemřít těch dva tisíce dětí, se bohové nabažili této nekonečné zábavy a na lidstvo seslali dva tisíce potop…
Jedna malá věžička se majestátně kývala nad jednou malou jeskyní. V té jeskyni žil jeden člověk, oděný v jedné kůži. A začínal jeden nový život, z kterého vyjde jedno město, jedna země, jedna……, jedna…….., dva…., tři……, sto….., pět set…….., tisíc…………., dvanáct set…………, dva tisíce……….., potopa…