som_to_ja: a na který text ten můj tedy naráží?? a proč?
Zbora: děkuji za čistě svědomitou připomínku, ale nedomnívám se, že by bylo možné srovnábat tuto báseň s egilovými; pokud by měl na egila upomínat jen název s použitým středníkem, pak jsem z toho měl být obviněn nejméně již v roce 2005 -> dopis sotva neuvěřitelnému zázraku; o nalezení -> z kolekce hierarchoglyfy
Autor: Lyryk (Stálý) - publikováno 5.10.2005 (11:05:30) na www.totem.cz
navíc egil používá rým či nápadnou asonanci jen výjimečně, vnitřní rým pokud vím už vůbec ne;
som_to_ja: žádná narážka na neosvitly, ani na egila, ani na nikoho jiného .) proč by to bylo uděláno tak odlišně? (viz major)
neskutečná... tys jediný komu odpustím konstruování v básni... protože to jsi ty, a protože tvé poesii slouží, ale není jím tvořena.
Zraješ jak víno příteli, nebo tvá poesie popustila uzdu svému dnu. :) Píšeš velmi plasticky a nedovolíš čtenářovi spěchat... musí si doslova ohmatat ten text... všchny jeho vrypy a praskliny, uhlazené plošky i hrboly. Vedeš toho, kdo čte k vnímání. A to je víc, než si kdokoliv může přát. Ta báseň neodpustí nevědomost nebo nevnímavost... a současně je svým způsobem prostá, nezahlcuje, jako se ti to stávalo v minulosti čas od času.
Moc rád jsem si (několikrát) přečetl. Klenotem je závěr a tenhle verš:
"o vzor se opíraly něčí něžné ruce"
neskutečná... tys jediný komu odpustím konstruování v básni... protože to jsi ty, a protože tvé poesii slouží, ale není jím tvořena.
Zraješ jak víno příteli, nebo tvá poesie popustila uzdu svému dnu. :) Píšeš velmi plasticky a nedovolíš čtenářovi spěchat... musí si doslova ohmatat ten text... všchny jeho vrypy a praskliny, uhlazené plošky i hrboly. Vedeš toho, kdo čte k vnímání. A to je víc, než si kdokoliv může přát. Ta báseň neodpustí nevědomost nebo nevnímavost... a současně je svým způsobem prostá, nezahlcuje, jako se ti to stávalo v minulosti čas od času.
Moc rád jsem si (několikrát) přečetl. Klenotem je závěr a tenhle verš:
"o vzor se opíraly něčí něžné ruce"
Dodekafonie, hmmm, tu znám z hudby, těžko ji definovat, ještě těžší pochopit, ale někteří skladatelé jí prý propadli (kam, kdo ví?) :-) Egila v tom nenajdu, Lyryka snad místy ano.
..zaujala ma prva strofa a posledne verse zvysnych dvoch strof
Egila jsem se učil číst tak dlouho a jeho texty mi dříve vždycky zabraly tolik času, že tady s klidným svědomím můžu říct: slabota. Krom toho, že je i tady do jisté míry znát Tvůj rukopis, mi stejně jako u podstatné části Tvých ostatních textů chybí něco, co se dá nazvat náladou básně. To může být ale jistě i problém mého prožívání, které budeme mít nejspíš diametrálně odlišné. Mimochodem škoda, když už jsi si dal tu práci, že jsi nepublikoval text pod nickem třeba EgIL. Zajímalo by mě, jestli bych se chytil na návnadu (věřím že ne) a kolik ostatních lidí by se na ni chytlo. Ale spíš asi jen nechápu o co Ti jde. ;)
.)) to by byly jenom neoklasy, ale je to ještě dodekafón
líbí se mi to moc, ale taky mě to inspirovalo k mému oblíbenému zkracování:
tiše oséval svou poušť
špatně dostrežený vězeň
ni žádnou píseň pro vítěze
spíš o důvěře
o vzor se opíraly
něčí něžné ruce
toho dne jsem zůstal
hrdý i bez polibku
Písmák