Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seULITA
25. 10. 2010
16
33
2284
Autor
hanaka
O krok dál
a dva zpět,
to dělám
spoustu let.
Dosáhnu
kousek výš
a spadnu
z výšky, když
úsměv tvůj
vystřídá
nálada
prchlivá.
Je pěkné
počasí,
když hladím
tvé vlasy.
A když mrak
zakryje
čelo tvé,
zle mi je.
Učím se
ve skrytu
stvořit si
ulitu.
Z betonu,
z ocele,
kámen je málo,
aby se mne už nic
nedotýkalo.
33 názorů
Tohle je moc hezké. Měla by jsi myslet na sebe také, pokud je dílo inspirováno realitou. Jinak opravdu krásné. Typicky ženské*
to mě něco připomíná... pěkné přirovnání s tím počasím, moc zaujalo. ulita je dobrá, aby se člověk na chvíli schoval, ale nemůže v ní zůstat pořád. ubrání se tomu zlému, ale ochudí se i o to pěkné... *