cesty

Odcházím
mlčky a po špičkách
mávám minulosti, svíjející se ještě pořád v neutišujících bolestech
trošku se mi při tom klepou ruce, přiznávám

nestojím
jsem na cestě, na cestě tam, kam patřím
a jednou tam budeš patřit i ty

život je plný křižovatek
semaforů, odboček
všechny směry jsou správné
jen některé delší

pokračuji dál
ale vím, že cesta je furt stejná
a ty mě jednou dojdeš
jednou se na mě zase upřímně usměješ.