Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa rozloučenou, někdy příště
27. 10. 2010
6
6
1552
Autor
Ryba_z_obrazu
postavils mi noční stolek
v sobotu se rozbil
zhola celej rozpadl se
ani šroubek nezbyl
postavils skříň s poličkama
hnedka vedle postele
dočkam času, nepochybně
až i ta se posere
postavil sis vzdušný zámky
a zamknul jsi mě tam
zamknul jsi mě ve svý hlavě
marně odemykám
postavil jsi vzdušný zámky
postavils je ve mně
nejdřív jsi měl milion slov
potom jsi oněměl
jednou najdu lepidlo i
kladivo i klíče
a potom tě, hochu hloupej
pošlu až do píče.
6 názorů
"Postavil sis vzdušný zámky,
a zamknul jsi mě tam...
Zamknul jsi mě ve svý hlavě -
marně odemykám..."
Tahle mi nějak nesedí do celkové koncepce, je řekněme příliš poetická - ale také mě okouzlila nejvíc.
Zbytku, jak už jsem dnes kdesi psala, by slušelo punkový kytarový sólo ;).