Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuše bez duše
20. 11. 2010
8
18
1341
Autor
Fialkaa
Pozvání se neodmítá,
koncert tvých snů křehké slávy,
od teď už jsi realita,
dřív jen obraz z mojí hlavy.
Vrásky, marnost tvého času,
prázdným očím kreslí lemy,
lživá síla v mužném hlasu,
pro mě jsi však stále němý.
Co ti chybí? Jiskra v oku…
Tak moc – i tak málo stačí…
Snad sto let, snad jen pár kroků…
Řekla bych, však mlčím radši.
18 názorů
Těžko říct, nechme se překvapit, já už dvoustovku oslavila a bodlo to.. :-)
Mně se líbily hlavně první dva verše prologu, drátová realita je jinak asi stejně tak na draka jako bezdrátová :-)
V samotné básni mě rozhodil jakoby kontrast mezi jasněji říznutým satirickým rámcem a neurčitými myšlenkovými skoky spolu s poetickými popisy/obrazy. Schválně jestli by zmíněného džentlmena zachránilo, kdyby mu bylo pře dvěstě let ?-/
rymy se slevaji do prijemne rovnomernosti..a tim je celkovy dojem jak obsahove ,tak ztvarnenim hodne poutavy!
druhý řádek druhé sloky je nějaký divný, si ujasni jestli čemu nebo čeho. jinak ujde :)
To ne, nelituju setkání, ale budu muset doufat, že se jiskra najde a nebude nikomu trnem v oku. :-P