Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO BABIČCE A VAŘENÉM INDOVI
Autor
Lan
Babička odpočívala v prosezeném květovaném ušáku, tuhý polštář z vyrudlé plyše chránil její tělo před divokým pružným pérem. Na kamnech v měděné konvici z Tibetu vřela voda na čaj.
Babička vstala.
Ležela jsem na gauči, nasládlý vtíravý odér dával tušit, co je pod ním. Podívala jsem se vyčítavě na babičku. Zalívala čaj, byla tak krásná.
"Dělám to pro domovníka, já...vždyť víš...Pomoz mi!"
Vytáhly jsme z pod gauče nahé, uvařené už, tmavé tělo Inda.
Babička začala opatrně obírat maso, házela ho psům.
"Je to ten, se kterým jsem včera večeřela..." pomyslela jsem si a oškrabávala opatrně lebku. Oči mi sjely k scvrklému mužství.
Pak se venku něco semlelo a dovnitř vběhnul strážník. Stačila jsem přes Inda přehodit těžkou brokátovou látku, sedla si na něj, kostičky zakřupaly. Zahlídla jsem babiččin vyplašený pohled.
U kamen se válelo pár kůstek. Strážník si jich všimnul.
"Srnčí," pohodila babička hlavou směrem ke kamnům.
Strážník vypil šálek čaje a odešel.
Dodělaly jsme svou práci. Očištěnou kostru donesly jsme domovníkovi. Domovník máchl rukou k otevřenému úložnému prostoru postele. Obraného Inda jsme do něj uložily a zaklaply čalouněné víko.
Domovník si na postel lehl a holí zaťukal na zeď.
"Jen se opláchnu," zavolal ženský hlas z vedlejší místnosti.