Paním

Chtěla bych věnovat pár řádek

paním co přistupují do vlaku 

zpravidla v Židenicích

někdy i v Adamově

ozdobené kožešinkou u krku

v každé ruce igelitku

rukojeť zarytou v bledé dlani

Kalhoty do pasu

řetízek z kočičího zlata

Přisednou si

postaví tašky mezi kolena

zběžně zkontrolují účes v ušpiněném okně

(upraví rukou)

a upřeně pak pročítají

tmu podél kolejí

špičky bot

(svých nebo cizích, na tom nesejde)

reklamní letáky co v běhu nabraly

cestou

Takové paní pak doma mažou chleby

luští křížovky

věší prádlo a sčítají kalorie

a to všechno tak nesmírně

ustaraně

a s pílí kterou

stejně nikdo neocení

ani děti

ani manžel

ani rodiče

ani kolegyně v práci

V noci chodí utahovat

kapající kohoutek do koupelny

a své muže líbají 

jen koutkém úst a na tvář

když vůbec

Chtěla bych věnovat tuhle báseň

paním co v prvním ranním vlaku

dospávají všechno co kdy produmaly

Paním co se zhluboka nadechnou 

kdykoli vidí ruku v ruce

a přemítají kdo si doma všimne

nové trvalé