NA TOALETĚ V METRU

* super momentka ... určitě byla by škoda si tento zážitek nechat jen pro sebe ;-)

Milý Edvine, děkuju za Tvou schopnost empatie. Aha, nedotkla ses mi vůbec žádným slůvkem a nebýt Edvina, ani bych na Tvůj komentář nereagovala. http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=376870 Edvin má pravdu, jsou to jen takové střípky, které předčasně zveřejňuju. Obrazy, jak je prožiju a zaznamenám. Obrazy k zamyšlení, které můžou a nebo nemusí oslovit.

Edvin: A právě to, JAK to Lan popsala, mě zabolelo. Zřejmě si neuvědomila, že nejsou všichni čtenáři stejní a že tím může někoho ranit. Znám osobně rodiny, kde se děti zadrogovaly na smrt. A to hned neznamená, že rodiče si už nikdy nic nepřečtou. Jestli jsem se rozhodla pro slovo "kadění", nebylo to bez záměru. Nepochopil jsi to ovšem. Vysvětlení: Jak rychle se nás dotkne nepěkné slůvko, pokud je adresováno na vlastní adresu. Tady se sice jedná o Lan, no jo, máš určitě své důvody, proč se pohoršuješ.

Aha: Není tak důležité, co se píše, nýbrž JAK. (Což sama tvrdíš.) Mám něco proti tomu, JAK jsi napsala svou první kritiku. Bránila jsi čest fiktivní postavy, a dle mého názoru jsi byla hrubá na skutečného člověka. Kdyby má dcera dopadla jako protagonistka tohoto textu, byl bych tou skutečností tak otřesen, že bych si nějakých písmenek kdekoliv, natož zde, na bezvýznamném serveru, ani nevšiml. Já jsem zde jen kvůli té kritice, lidem za ni ruce líbám, ale mám něco proti stylu, jakým své myšlenky někdy prezentuješ. Připadá mi povrchní a ranící. Opakuji: Smysl Lanina textu jsi nepochopila.

Edvin: Jsem toho názoru, že o cizích dětech se musíme vyjadřovat se stejným respektem jako o vlastních. Počítám Edvine, že kdyby Lan popsala takhle tvou dcerku, že bys byl citově pobouřený. Lan jsem neshodila tím, že jsem do veřejné kritiky napsala můj postoj. Jestliže zde nejde přidat vlastní názor-kritiku, může se celý literární server hned zlikvidovat.

Aha: Ano, Lan se teprve připravuje na sepsání kompletního příběhu. Zatím dovede napsat pouze nejkratší možnou povídečku, ale většinou píše jen dílčí postřehy, které by neměla dávat sem, nýbrž je poznamenávat na papír a pak je použít ve velkém celku. Tyto střípky, jak je zde prezentuje, mají dle mého úsudku velkou hodnotu jak obsahem, tak Laniným literárním stylem. Ale jejich místo není zde, nýbrž v Lanině lit. dílně. Toto jsem jí napsal již několikrát. Na Tvé předešlé kritice mi vadilo, že jsi ji shodila. Samozřejmě, že by něco takového o svém vlastním dítěti napsal jen divný člověk. Lan ovšem nepíše kroniku svého života; dívka, jež je protagonistkou tohoto střípku, je v podstatě fikcí, i když měla svůj reálný vzor. Je to symbol všech mladých, jež propadli drogám. Jsou věci, jež stačí naznačit, ale soudím, že jsou věci jiné, jež by se mělo představit v plné nahotě. Už kvůli odstrašujícímu efektu. Tak je tomu v případě bestie drogy.

Edvin: Taky si nemyslím, že krásná literatura se má vyhýbat neestetickým aspektům života. Přesto to se mnou otřáslo. Lan by asi nedovedla o sobě nebo své dceři to samé napsat. Tady jsme my lidé zranitelní. Pouze způsob, kterým to čtenáři podává, mi nevyhovuje. Nemyslím teď literární stránku. Lehkým naznačením se obvykle docílí daleko silnějšího efektu, aniž by se někoho ranilo nebo znechucovalo. Postrádám taky celý děj u toho. Působí to jako pár řádků vytrhnutých z příběhu.

Aha: Kdysi,jako kluk, jsem se divil, jak to, že v celém románu ani jeden protagonista nepotřeboval vyčůrat, byť by ten román popisoval hned deset let lidských životů. Nemyslím, že se má krásná literatura vyhýbat málo estetickým aspektům života. Jediné, na čem trvám, je FORMA, jakou se tyto záležitosti zmiňují. Něco jiného je,když se autor nebo autorka zabývají výhradně těmito záležitostmi. Když je neberou jako součást, nýbrž hlavní náplň života. Pak je to ovšem úchylka. Milá Aha, pokud sis sama nevšimla, tak tento text není o vyměšování, nýbrž právě o citu a lásce a všem tom, co je v životě krásné. Síla výpovědi tohoto textu je totiž založena na protikladech. To vše, co Ty v tom textu postrádáš, jsem tam já viděl. A bylo mi líto toho chudáka děvčete, naplnila mne odporem ona hajzlbába, a dojaly mne oči onoho psa, symbolizující smutek všech lidí, nějakým způsobem s tímto příběhem spjatých. Cynismus, jejž Autorce vyčítáš, netakt, či dokonce nedostatek soucitu jsem tam opravdu nikde neviděl. Aha, i když si Tvých jiných kompetencí vážím, i v případě této kritiky jsi se dala zmást jednotlivými výrazy a místem, kde se příběh odehrává. Jeho hluboký lidský smysl Ti naprosto unikl. Lan má od Pánaboha dar - otázkou ovšem zůstává, zda a jak jej využije. Zatím prezentuje jen samé pokusy a náznaky.

Popiš jednou vlastní kadění, pak si to po sobě přečti a hned pochopíš, jak se asi nejeden čtenář může cítit. Psát to o druhých ti tak nepřipadne. Moc ženskosti z toho rozhodně nevyplývá. O mateřském citu ani nemluvě. Vždyť ta dotyčná je něčí milovaná dcera,nebo by tomu aspoň tak mělo být. Jestli jsi chtěla popsat legrační situaci,nezapomeň, že ta vychází nejlíp, když jde na vlastní adresu. Můj názor: nechutné a smutné.

mě tohle dílo nějak celkově uniká... asi si ho budu muset přečíst znova...

Lakrov: Hašek takto sepisoval celé (geniální) romány. Neskládal bych příběh z jednotlivých obrázků, jako tady z toho od Lan. Naopak - nápad, myšlenka je kmenem, takovéto postřehy pak větvemi a listím, jež příběhu dají jeho konečnou podobu, obalí, oblečou ho do jeho konečné, v ideálním případě krásné podoby. Bez nich je i nejoriginálnější příběh holou, nudnou kládou. Lan prý takový "kmenový" příběh už má. Tak jsem zvědav, jak ho ztvární - čili obleče do barevného listí jednotlivých postřehů.

Edvine, opravila jsem zatím nějak, děkuju. Příběh už mám v hlavě, jen se trapně potýkám s nedostatkem klidného! času. Lakrov, děkuju, příště nebudu líná a vyhledám sama...

Ilford HP5 Plus je velmi citlivý film, jehož velkou předností je mimořádná expoziční pružnost. Přitom zvláště vynikne jeho nízká zrnitost, která se prodlouženým vyvoláváním zvyšuje jen velmi pozvolna. Hodí se proto hlavně pro reportážní a sportovní snímky, nebo pro snímky při horších světelných podmínkách. Při jeho zpracování je možné v plné míře využít specifických vlastností jednotlivých vývojek ILFORD. Pro prodloužené vyvolávání jsou ideální ILFOTEC a MICROPHEN. HP5 Plus je film s jmenovitou citlivostí ISO 400/27°, který je možné převyvolat až na citlivost ISO 3200/36°. HP5 Plus je možné zpracovat všemi běžnými způsoby , dokonce i takovými, které používají zkrácené ustálení a praní. Jeho široká expoziční pružnost a tolerance různých způsobů zpracování z něj činí velmi robustní film. (Převzato z http://www.ilford.cz/data/prirucka.htm ) Shromážděním snímků do větších celků lze podat komplexnější informaci o sledovaném námětu, území nebo období. Výhodou textů (oproti obrázkům) je to, že je lze dodatečně upravovat. Nebo je to nevýhoda? Pro Edvin1: Dal by se tebou zamýšlený příběh poskládat formou mozaiky? Vlastně by vznikal až někde "za očima" čtenáře. Slezané by se v něm jistě vyznali :-)

Tento text považuji za dobrý postřeh, který by se hodil do delší povídky jako její jeden jediný odstavec. Aby to byl příběh, byť pouhá minitura, potřeboval by nějaký příběh kolem sebe. Tento "odstavec" však čtenáře výborně navede do prostředí, ve kterém by se celý příběh odehrál. Text samotný považuji za perličku, z jakých ti, kdo to umí, stavějí solidní literární díla. Dle mého názoru to ani Hrabal nedokázal tak, jako Lan v tomto střípku - ten klouzal po povrchu věcí, a pro zvětšení dojmu si pomáhal nadsázkou. Lan čtenářem, schopným jít s ní, zamává pouhým strohým popisem. To nic nemění na skutečnosti, že je pasáž "a s na kolečka nakrájenými ředkvičkami" nešikovně napsaná. Dá se však snadno opravit, třeba takto: "a s ředkvičkami, nakrájenými na kolečka". Větu "ti Ukrajinci mě něčím postříkali" miluju. Právě v její nesmyslnosti. Kdybyste znali Slezany, věděli byste, že nejen lidé nafetovaní milují nesmysly (Slezané nedbají na gramatiku či logiku v naději, že si to posluchač opraví a doplní. Přeje-li si někdo příklady, dám mu jich tucty - má žena je Slezanka.)

HP5 to nevím, co je. Ale, Lakrov, shromažďuju tyhle své prožité momentky pod názvem PRAŽSKÉ ČRTY. I pro Marvina: Vzhledem k tomu, že texty na Písmáku se dají upravovat do nekonečna, upravuju je. I podle připomínek. Jeden z důvodů proč na Písmák své texty vkládám.

Máš pravdu Marvine, solila si ten chléb velice pečlivě restaurační solničkou.

Soudím, že jde o skutečnou událost; takže cosi jako reportáž? Vzhledem k tomu, že tě nic nenutí ji zveřejnit další den v ranních novinách, by stálo za to, věnovat víc péče "vyčištění" textu. Je to jakási rozpaky vyvolávající "hrubozrná" fotka. Ve společnosti dalších podobných by se vyjímala lépe. A udělat z nich seriál s názvem HP5.

..psychologu..:)))))

Zajímavá momentka podtržená odvahou jít v metru na WC :-)

Jednou přestanou třeba existovat hajzlbáby, co svačí v puchu výkalů...atd.

Marvine, Ty jsi ale jistě (na rozdíl od Šepotky) osoba s kritickým pohledem k okolí i sobě, je tedy normální, že budeš druhé chápat. Takže jistě pochopíš, že tu nejde o nějaké kopání kolem sebe, ale jen docela klidnou vysvětlující reakci.

Šepot, tohle se ale ocitlo v aréně. I když nečtu nikdy návody, už vím, co to aréna na písmáku znamená. MEA CULPA! Tak já to rozepíšu v něco jiného, už to nebude moje pravda, ale nějaký příběh dokážu snad vytvořit (hravě).

..marine..nikdy mě nepřestaneš překvapovat.. ..víš co je na tobě zvláštní? ..nikdy nebuzeruješ..na místech neexponovaných ..zajímavé..

Šepot, i já zapřemýšlela, jestli to nenapíšu jinak...

Milý Marvine, rozeberu (maličko) Tvůj komentář, i když to už nedělávám. Tedy rozebírat komentáře. a s na kolečka - dvě předložky vedle sebe nikdy nevypadají dobře… Proč nevypadají NIKDY dobře? a já si obvykle nepředstavím, že by se někdo krájel s ředkvičkou na hvězdičky nebo autíčka, takže mi stačí přečíst si, že jsou nakrájené…máš tedy představivost…to mě těší! Mohl by Ti tedy stačit i poněkud strohý text k rozehrání fantazie. (A mimochodem…já třeba krájím ředkvičky na půlměsíčky.) ti Ukrajinci mě něčím postříkali... - tohle jsem asi nepochopil …ti Ukrajinci mě něčím postříkali..." přerývavě vysvětlovala bez logiky! ani já to nepochopila…nemělo to totiž žádnou logiku. --- Jinak co to sakra je, koho tohle zajímá?...je to „fotograficky“ vykreslená (popsaná) momentka (pražská črta), která třeba i za mnoho let může mít (pro někoho!) vypovídající hodnotu. Vždyť takových debilit se nám za den přihodí dvacet…skutečně?…i Tobě prostrčil mordu do kabinky smutný pes fešačky a sledoval Tě moudrýma očima, že ses až zastyděl? Písmák není blog…tenhle argument! I vynikající knížky byly napsány právě formou deníkových (blogových) zápisků. Já osobně je čtu ráda. Takové „debility“, co se stávají denně mě zajímají moc. Ale…skutečně myslíš, že je třeba psát jen danými (určenými) formami a jen o věcech „neobyčejných“? Takových, co se hned tak někomu nestanou? P.S. Tuhle momentku jsem nechtěně poslala do arény. Zřejmě i to Tě popudilo. Možná to jde vyjmout ji, ale už ji tam nechám. (Nepíšu svou reakci z nějakého dotčeného rozhořčení ani na obranu textu. Jen vysvětluju po svém.)

teda..které..která..

..lan..jediné co mě ruší..je..která..který..jinak dobrý!

krasny. T

Bože.

momentka, ale prvoplanova, nejde za hranicu tej banalnej situacie