Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoje maminka je nejhodnější
Autor
lviceelsa
Moje maminka je krásná. Má dlouhé žluté vlásky jako princezna z pohádky. Já tu pohádku mám doma. My bydlíme u babičky. Ale babička tu už nebydlí. Ona umřela.
Maminka včera přivedla strejdu a já se musela dívat. Strejda měl takové tykadlo a to mamince strkal do té dírečky, jak je dole, a oba u toho tak křičeli, ale prý ne z bolesti, ale z vášně. Maminka říkala, že až mi bude osm let, také mi dá takového strejdu s tykadlem a on mi pak dá peníze a koupím si křečka. Já bych totiž chtěla zvířátko. Z oken občas vidím pejsky a různé lidi, ale jinak ven nechodím, protože maminka říká na co, na všechno se můžeme podívat v televizi nebo přečíst v knížkách. Moji živí kamarádi jsou jen maminka, strejdové s tykadlem a babička, ale ta umřela. To znamená, že je v nebíčku. Ona tam tancuje s dědečkem a s hodnejma lidma. Ne z těma zlejma ze Sociálky, jak říká maminka. Sociálka je jak tam žijou čerti a oni o mně nesměj vědět nebo by mě mamince sebrali a dali nějakejm zlejm lidem, který by mě třeba štípali a nedávali mi jíst masíčko, abych pěkně vyrostla a měla žluté vlásky.
Jednou půjdu ven a všechny ty zlé lidi přeperu, tak jako ten strejda, co se pral s maminkou, ale to jsem se nemohla dívat, jen klíčovou dírkou, aby mně neviděli. On dal mamince pěstí a pak ona ho řízla nožem a oba křičeli. Potom snědli nějaké bonbóny a oba se smáli. Tak jsem byla ráda a oblékla jsem si ty princeznovské šaty a koukala se z okna. Řekla jsem pak mamince, že bych taky chtěla ten bonbónek a ona mi ho dala a já jsem usnula. Zdálo se mi o rybníku, ve kterém plavala babička a říkala mi Jestli s tím neskončíš, zavolám na tebe policajty. Pak jsem se probudila a byly Vánoce! To stojí kšefty za hovno, říkala maminka a k večeři jsme měli kapra, ale chutnalo to jako masíčko, co jíme každý den, a ještě ke všemu jsem v něm našla takový prstýnek, jako nosila babička. Maminka se smála, a řekla Díky babo, tak jsem se smála taky a řekla jsem Babo díky a maminka se na mě zlobila, že já se smát nemám, protože bych měla být babičce vděčná za to masíčko, co jíme, tak jsem se přestala smát a byla jsem vděčná.