Ochrana proti zbraním hromadného ničení - Radioprotektiva

Nemoc z ozáření, nepočítám-li kinetózu a kesonovou nemoc, je jediná choroba, kterou lidstvo samo a od základu vymyslelo. Rozhodně je "nejmodernější". Objevila se totiž až s použitím amerických atomových bomb proti japonským civilistům. Od té doby prakticky všechny významné armády hledaly způsob, jak vojáky a civilní obyvatelstvo proti těmto zbraním chránit. Výzkumy nejprve probíhaly v Hirošimě a Nagasaki. Později bylo k pokusům použito i vlastních lidí, když Američané poslali své vlastní vojáky nacvičovat boj do prostoru zamořeného testovacím jaderným výbuchem, přestože o smrtelném nebezpečí tohoto experimentu věděli. Mám-li správné informace, tak soudruzi v Rusku na to šli ještě lépe. Rozmístili svá vojska v bezpečné vzdálenosti od předpokládaného epicentra výbuchu a letadlo pak shodilo atomovku přímo na ně. Pochopitelně omylem...

Nejprve si řekněme něco o tom, co vlastně nemoc z ozáření způsobuje. Jde především o neutronové záření a záření gama. Radiace způsobí, že dojde k rozštěpení molekuly DNA v buňce. Ta se přestane dál množit. V živém organismu staré buňky odumírají a jsou nahrazovány novými. Pokud však nové buňky přestanou vznikat, nebo jich není dostatek, stane se zasažená tkáň po určité době nefunkční. Smrt nastane v důsledku selhání orgánů. Pokud je radiace ještě silnější, pak buňka přestane plnit svojí funkci okamžitě. Také předpokládám vznik většího množství toxických látek v organismu, ať už primárně, či sekundárně.

Z uvedeného vyplývá, že zvyšování šance na přežití má smysl pouze v případě, kdy je devastace biologického objektu relativně malá. Veškerá opatření se musí navíc uskutečnit ještě před použitím prostředků jaderného napadení, jinak je jejich efekt nízký, nulový, či dokonce záporný. Zkoušely se sice i určité léky pro použití následné, tyto však měly pouze prodloužit život vojáků až do jejich spotřebování v boji. V praxi by zřejmě šlo o léky proti únavě, bolesti, nevolnosti a průjmu, eventuálně jiným symptomům. Toto však nemá pro běžného člověka příliš velký význam, proto se zaměřím na prevenci.

Velký význam má například fyzická kondice. Tu raději vynechám, protože kdo se dočetl až sem, dává s vysokou pravděpodobností přednost vysedávání před počítačem a sport ho zajímá maximálně tak v novinách. Také je dobré být mladý a zdravý, což ovšem těžko ovlivníte. Teď budu, částečně v žertu, spekulovat, že je dobré být i mírně obtloustlý. Radioaktivní záření při průchodu silnou vrstvou sádla nepochybně ztrácí na intenzitě a poškození vnitřních orgánů by tedy mělo být nižší. Na selhání jater zemřít lze, na selhání sádla je to o něco méně pravděpodobné. Tělesný tuk se hodí i poté, co se objeví první příznaky. Těmi je například nechutenství, nevolnost, zvracení a průjem. V případě neschopnosti přijímat a zpracovávat potravu tlustý člověk zhubne a hubený umře.

Pokud se vám s vaší tělesnou schránkou nechce nic dělat, můžete svoje šance na přežití zvyšovat i jinak. Jednou z možností je například dostatečný příjem jódu. Tento však nemá žádný význam proti pronikavému záření, ale pouze proti radioaktivnímu zamoření. V okolí jaderných elektráren obyvatelstvo údajně fasuje tablety s jódem pro případ havárie. při takové události se totiž do okolí uvolní větší množství tohoto prvku, který je ovšem radioaktivní. U lidí s jeho nedostatkem se okamžitě začne ukládat ve štítné žláze a následně značně zvyšuje riziko vzniku rakoviny tohoto orgánu. Tablety s jódem je ovšem potřeba podat několik hodin před předpokládanou expozicí, takže to asi nestihnete. V nouzi se snad dá použít i dezifekční prostředek Jodisol, jehož několik kapek rozmícháte ve vodě a vypijete. Jinak lze doporučit preventivní konzumaci ryb a mořských řas. Zda to, co se uvádí pro průmyslovou havárii, v plné míře platí i pro nukleární zbraně, ovšem netuším.

Další věc, která působí preventivně, je obyčejný čaj. Už v Hirošimě a Nagasaki si kdosi všiml, že u pravidelných konzumentů čaje byl průběh nemoci z ozáření mírnější a mortalita nižší. Prameny však neuvádějí, zda je lepší čaj zelený, či černý. Vsázel bych spíše na první jmenovaný. Také prý pomáhá čaj z hlohu, pravděpodobně z listů. Tento se snad dá užívat i následně. Bohužel jsem už zapomněl, kde jsem to četl...

Další radioprotektivní látku lze údajně najít ve vaječném bílku. Mám za to, že se má konzumovat v syrovém stavu.

Určitě stojí za zmínku, že určité užitečné látky produkuje i samotný organismus. Jde především o serotonin a histamin. Prvně jmenovaná látka je hormon, který má, mimo jiné, vliv na dobrou či špatnou náladu. Jeho nedostatek způsobuje například deprese, eventuálně jiné duševní poruchy. Váš pan psychiatr vám hladinu toho hormonu jistě milerád zvýší. Jen bych raději svůj požadavek na předepsání léků nezdůvodňoval protiatomovými důvody, mohli by si pro vás přijet dva milí pánové v bílých pláštích. Příroda nám naštěstí poskytuje i prostředek, který veškeré kontrole zatím uniká. Tím je obyčejná třezalka. Používá se obvykle ve formě čaje, nebo lihového výtažku do čaje přidávaného. Obsažené látky omezují vylučování serotoninu, čímž zvyšují jeho hladinu. Plný efekt se dostaví asi tak po čtrnácti dnech, takže je dobré začít dostatečně dlouho před válkou, tedy například v době rostoucího mezinárodního napětí. Bylina je vpodstatě neškodná, nepočítám-li odstranění depresí, tedy vaší inspirace pro vypatlávání se na Písmáku...

Druhou věcí, kterou jsem jmenoval, je histamin. Jeho přirozeným zdrojem jsou některé potraviny. Můžete si jej ale vyrobit i uměle, například úrazem, nebo alergií. Tu získáte tak, že pylovou sezónu trávíte v přírodě, doma neluxujete koberce, nebo naopak stelete (!) postele. Američtí vědci totiž zjistili, ač ne v souvislosti s válkou, že mezi lidmi, co si pravidelně stelou postel, je více alergiků, než mezi těmi, kdož tak nečiní. Důvod je jednoduchý. Každý člověk během spánku produkuje určitou vlhkost. Většinou pocením, někteří alternativními metodami. Ustlaná postel tolik nevysychá a lépe se v ní daří roztočům. Jestliže alergici už jste, tak super. Určitě jsem vás potěšil, že aspoň k něčemu je to dobré. Jen nezapomeňte včas vysadit prášky.

Také bych nerad zapomněl na fakt, že malé dávky radiace v době míru činí organismus odolnějším proti jednorázové vysoké dávce. Myslete na to při volbě vašeho zaměstnání. Ideální jsou jaderné elektrárny, případně rentgenová pracoviště. Pokud takovou práci neseženete, nebo máte malé děti, na kterých vám nepochybně záleží, odstěhujte se někam do míst s vysokým výskytem přirozené radioaktivity. Nejlépe do blízkosti uranových dolů. Dovolenou můžete trávit v zakázané zóně v okolí Černobylu.

A to nejlepší jsem si pochopitelně nechal na konec. Dnes snad již nikdo nepochybuje o tom, že soudruzi v Rusku vědí všechno nejlíp. Jakou radioprotektivní látku myslíte, že používají ruští námořníci na atomových ponorkách? Trošku napovím, že se její používání setkává u všech podvodních obránců míru s nevšedním nadšením... Ano, je to prachobyčejný alkohol. Leckdo by si možná myslel, že by nejstrašnější stroje na zabíjení všech dob, s potenciálem eliminace desítek miliónů biologických terčů, jakými jsou zejména ponorky třídy Akula, měli obsluhovat lidé střízliví. Opak je však pravdou. Osud celé planety je v rukách několika desítek ožralých hlupáků...

*****************************************************************************************************************************

Inspirován přihlouplými americkými seriály z policejního prostředí, pokusím se sestavit profil pachatele, respektive přeživšího. Třetí světovou válku pravděpodobně přežije obtloustlý požírač sushi, pracující v jaderné elektrárně, kterému psychiatr na jeho deprese doporučil, kromě řádného užívání předepsaných léků, sport. Onen špekoun pak v rámci sportu horoleze po příbramských odvalech, němých to svědcích někdejší těžby uranu. Povzbuzen čajem s rumem, vesele si prospěvuje, neboť má díky syrovým vejcím pěkný hlas. Otrhává zde rostoucí hlohy, ač je na ně alergický. Proto obvykle padá z haldy, zpravidla si něco zlomí, pročež je v příbramské nemocnici každou chvíli rentgenován. Jeho největší zálibou je mineralogie. Je pyšný zejména na svou sbírku smolinců, které má doma pod postelí v krabici od bot...