Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvatební košile trochu jinak
Autor
MKbaby
Již jedenáctá odbila
a lampa ještě svítila
a pod světicí prastarou
klečela dívka s kytarou.
Ta dívka tklivě zpívala,
do strun kytary břinkala,
nevadil jí noční čas,
kol rozléhal se její hlas.
Do stropu tlukot smetáku
teď zní po celém baráku,
však nepřehluší hru a zpěv,
v sousedech pomalu kypí hněv.
Vtom dokořán je bytu vchod,
však dívce to sotva bude vhod,
stala se totiž divná věc –
dovnitř se vtrsal kostlivec.
Ustalo brnkání, ztichl zpěv,
dívence ztuhla v žilách krev,
kostlivec (zdál se být pod parou)
začal ji mlátit kytarou.
Bezvládné tělo dívčiny
okradl o tričko, o džíny,
vtom vyvalil důlky jak uhle -
začal si připadat ztuhle.
Vyskočí dívenka, zakřičí,
zakryje návnady samičí,
sama té odvaze nevěří -
pakuje kostlivce ze dveří!
Nezmoh se kostlivec na odpor,
dívence vynadal do potvor,
ta, stále v rouše Evině,
stojí a tváří se nevinně:
„Z kytary zbylo jen na podpal,
vrať mi ty oděvy a odpal,
navrať se zpátky do hrobu,
nebudu dělat už nezdobu!“
Kostlivec zachrastil kostmami,
odešel. A je to za námi.
Když potom půlnoc odbije,
dívenka spinká. Už nevyje…