poliklinika mazurská

dneska mi dovolili
zapálit si v nemocnici
jeden z těch hříchů
co jsem vždycky chtěl zkusit
a další hra co jsem vyhrál jedna nula

těžko si dosadit
co se asi honí v hlavě doktorovi
kterej pořizuje do ordinace popelník
těžko odhadnout
jak dlouho v tom šupleti asi ležel
a jestli ho kdy někdo použil

jedno
se mu ale musí nechat
vytáhl to přesně ve správnej moment

výhled z polikliniky mazurská
na sídliště bohnice
(paneláky
něco stromů
maminky s kočárkama
a letně oblečený gymnazistky)
vyhrál na těch pár minut
s jistotou
Nejtrefnější výhled k cigáru 2011

přišel v moment
kdy jsme se svym penisem pomalu
začali řešit zbytečnost sexu
měli jsme spoustu špatnej zkušeností
a i když jsem se ještě snažil
on už to začínal
vzdávat

přesně v moment
kdy mě chtěli obrat o cigarety i
o kafe
- čti "poslední dvě věci co mám rád
a co mají rády mě"

v moment
kdy jsem měl palici zaseklou
v nekonečný smyčce rekapitulace
vlastních chyb
a tak trochu mě to sralo.

ten kočárek si to upaloval po chodníku do dáli ode mě
školačky na zastávce hašteřily a smály se
stromy se ohýbaly
a paneláky se na mě smály

usmál jsem se zpět
nejdřív ze zdvořilosti
a pak trochu víc
když mi to všechno došlo

a zaslechl jsem elektrické kytary
a eletktriku v elektrických kytarách

a už jsem požíral úsměvem celou nemocnici
jak jsem odcházel
a hodnej doktor s popelníkem dostal polibek na čelo
protože si už dávno myslel
že jsem se zbláznil