Démon

Touhle čtvrtí dlouho neprocházela. Naposledy když tu ještě potkávala Démona a když kamarádila s Marií. Kde jí je konec a jak dopadl Démon ? Napadlo jí dneska když se skláněla pod větví meruňky kterou ještě pořád majitelé neostříhali. Marie nejspíš studuje ale co dál ? Ćím žije ? Mrzí ji, že se tak odcizily. Démon se možná ufetoval anebo tu prostě ještě někde existuje, jen ho od tý doby nepotkala. Pronikavě modrý oči, krásný dlouhý vlasy,hubená postava, hippie oblečení a kvalitní hudba co poslouchal se smísily v jakousi esenci, která ji nesmírně přitahovala. Kde jsou ty časy...trávily tenkrát tam v zapovězeném podniku několik inspirativích večerů . Z rádia hrály undergroundové kapely osmdesátých let, žiletky od psích vojáků rozřezávaly vzduch... Vrcholem byly démonovy vysklený oči.Nikdy neviděla někoho ve větší depresi a beznaději. Na víc M neměla. Tehdy jí bylo jasné že už to nezvládne. Byl to ohromný nápor na její duši. Tyhle uličky navíc nikam nevedly. Démon byl fixovaný jinde. A M věřila, že on věří že ona věří že on bude věřit, že život má i jiný dimenze. Nešlo to. Příliš daleko, příliš potichu, příliš nabílo.A tak M ze zapovězeného podniku zmizela. Nikdy ale nezapomene.