s vírou, jak bylo již řečeno

bude to těžké ...svítá tak pomalu střípky ledu už dostávají tvar ze středu se rozvíjí v květ který celý připomíná něco moc pradávného na hradě žhnou okenice loučemi v komnatě kouře špatně se dýchá milencům co tají své city jež byly vrženy hned po narození do jámy tmy hladomoru věštba není určena tiché mraky táhnou oblohou nad střechami kam nedohlédnou jejich poplašené pohledy schopni každý sám své oběti najednou tuší -každá oběť je jen pouhou obětí nepomáhá

---