26. SUPERKOULE - dílo č. 2

Píseň přesmutná o lásce, zradě a trestu

Poslouchejte lidičkové milí, 
poslouchejte tuhle písničku, 
o neštěstí co se přihodilo, 
v nedalekém za vsí v háječku.

Jedna dívka rodu počestného, 
milovala vroucně hajného, 
do hájenky za ním chodívala, 
provdati se chtěla za něho.

Ten hajný však miloval jich více, 
v háječku ho s jinou viděla, 
popadla srp dobře nabroušený, 
rozpálená byla doběla.

Nemám-li tě, já tož ani jiná, 
křikla dívka – padneš do hrobu!
Jenže v zlosti dobře netrefila, 
usekla mu srpem ozdobu.

Před jinými tak ho znemožnila, 
navždycky mu sama zůstala,
jenom lásky už víc neužila, 
sama sebe tak vytrestala.

Vězte dívky, vězte milé paní, 
muž je lovec, musí loviti, 
dopřejte mu špetku potěšení, 
chcete li s tím chlapem mít děti!