Fluwar

...domorodé obyvatelstvo planety bylo podrobena s minimálním ztrátami. Technické vybavení špatné, obyvatelé neschopní odporu, na převýchovu reagují dobře... (Zpráva č. 25546 pro velitelství pozemních operací, gen. Jefulkson)

\"Budíček! Vstávat dobytci! Myslíte si, že budete spát do poledne?\"
Skupina lidských dozorců procházela mezi ležícími vlkeny a kopanci nebo ranami biče budila ty, kteří podle jejich názoru nevstávali s dostatečným elánem. Obrovskou místnosti bez oken se rozlilo oslepující bílé světlo a osvětlilo skupinky vlkenů, řadicí se kolem několika jedinců s modrými páskami na rukávech. Většina z nich se nechovala o moc lépe než dozorci. Vrčením a nezřídka i ranami pořádali svoje soukmenovce do zástupu, aby mohli nakonec hrdě prohlásit...
\"Fluwar, číslo 24564. Třetí skupina připravena k odchodu, pane.\"
Dozorce pobaveně zafrkal nad zápalem, který bylo vidět ve vlkenove tváří a velmi vážně přikývl.
\"Nějaké zprávy?\"
Fluwar se zatvářil spiklenecky a mírně zavrtěl hlavou.
\"Ne, pane.\"
Z myslí většiny ostatních cítil strach. Strážný se očividně královský bavil jeho podlézavým chování. Přikývl.
\"Dobře. Odchod!\"
Skupina se s občasným ňafnutím vydala pochodovým krokem k východu, Fluwar zůstal pozadu. Dozorce se k němu naklonil.
\"Tak co?\"
Vlkenovy oči zatěkaly že strany na stranu a pak odpověděl vzrušeným šepotem.
\"Čísla 24603 a 24652 se zase popraly o večeři. A 24612 má dýku, pane!\"
Že strážcovy myslí ucitl hněv a v duchu zoufale privřel oči. Jen doufal, že celá věc se vyřídí výpraskem v černé celé, nebo omezením potravy.
\"Dobře. Vyřídíme to. Ty to dotáhneš daleko, Fluware.\"
Fluwar se zatvářil až komicky potěšené. \"Děkuji pane!\"
Strážce mu dál kostku cukru a poslal ho za ostáními. Fluwar v duchu zafrkal. Cukr! To snad nemyslí vážně!

Práce v lomu byla těžká. Záměrem lidí evidentně bylo vlkeny utahat, takže nedostali ani nejjednodusi techniku a museli kámen rozbíjet palicemi a krumpáči. Fluwar celou dobu po očku sledoval okolí. Dozorčí mu to tolerovali, protože jim tím ušetřil spoustu práce. Díky tomu si všiml trojice, která se nenápadně přiblížila za \"číslo 24612\", Kerelma.
Lehce se dotkl Kerelmovy myslí.
\"Za tebou. Tři, jeden bič, dva obušky.\"
Kerelem v duchu kývl.
\"Vím. Díky.\"
Bič zasvištěl vzduchem, omotal se vlkenovi kolem tlapy a v zápětí jej strhnul na zem. Jene z dozorců mu klekl na hrudník a před oči mu strčil jednoduchou vlkenskou dýku.
\"Předpokládám, že nevíš, jak se ti tohle dostalo do pelechu, co ty prašivce? Ale garantuju ti, že si do večera vzpomeneš...\"
Bleskový pohyb hlavou, klapnutí čelisti... a o vteřinu později už Fluwar i Kerelm věděli, že to přehnal. Zuby zaskřípaly po chrániči předloktí, sklouzly a zabořili se dozorci do zápěstí. Výbuch hněvu v jeho mozku je na okamžik oslepil než si oba bleskově vyvolali představu štítu, za kterým se jejich vlastní mysl ukryla. Strážce vykřikl, druzí dva přiskočili a tloukli Kerlema obušky, dokud ruku nepustil.
Fluwar opatrně spustil štít a okamžitě ucítil chmurné uspokojení z Kerelova mozku.
\"Má na půl dne co dělat. Kosti jsou nadranc.\"
\"Zbláznil ses?\"
\"Proč? Když už si to mám vyzrát, tak ať to aspoň stojí za to.\"
Strážný se dotkl pokousané ruky a zasykl bolesti, zápětí nakopl ležícího vlkena. Těžká bota cestou zlomila několik žeber, ale vlken se jen ušklíbl. Dozorce levičkou hmátl po pistolí a zamířil, ale druhý strážný ho chytil za ruku a krátce mu něco pošeptal. Úšklebek, přikývnutí.
\"Fluware!\"
Vlken roztřeseně vykročil. \"Ano pane?\"
\"Konec konců byl jsi to ty, kdo tuhle krysu odhalil. Tak bude mít tu čest, poslat ji, kam patří.\"
Jeden že strážných mu podal pistolí. Fluwarovi se třásla ruka když ji přebíral a nemusl ani příliš předstírat. Bohové, jak dlouho už nedržel v ruce zbraň. Tohle sice nebyl jeho oblíbený Arg-vazgar, ale přesto by se s ní dalo udělat tolik věci... Věděl ale, že ne něj přinejmenším jedna taková pistole míří a stačí jediný špatný pohyb na cestu ke předkům. Kerel zjevně zachytil představy, kterými se kochal.
\"Vzpamatuj se, máš za sebou ňuchala.\"
Fluwar se otřásl a zkontroloval okolí. Opravdu, někdo ho opatrně sondoval. Rychle zahnal lákavá představy a naradil je představou zrcadla, obklopujiho jeho hlavu.
\"Večer se mu stane nehoda. Ale co teď, sakra?\"
Prsty s vlčími drápy váhavě sevřely zbraň a nejisté zamířily na Kerlemovy hlavu.
\"Je to tak správné pane?\"
Dozorce přikývl. Fluwat ho znechuceně pozoroval. A tenhle druh bude mluvit o vlčím úšklebku!
Kerlem na něho plivl.
\"Svině.\"
Myslí zůstávaly v kontaktu.
\"Dělej, nebo to tomu ňufákovi přijde divný a proklepne tě důkladněj.\"
\"Na to nemá, zběhli téměř výhradně nedoškolení.\"
\"No a co, tak nahlásí, že jsi divnej. Střílej!\"
Fluwar v duchu přivíral oči.
\"Střílej!\"
V okamžiku kdy stiskl kohoutek Kereluv mentální štít povolil a Fluwara ochromil strach, který vyšlehl z jeho mozku. Ležící tělo sebout trhlo, konec. I pro Fluwara. Udělal jediné, co udělat mohl - postavil kolem Kerlemovy hrůzy pevnou cihlovou zeď. Večer ji pošle ňufákovi, ať se poměje. Vrátil strážnému pistolí s nadšeným výrazem.
\"Je po něm, pane.\"
Dozorčí se znovu ušklíbli.
\"Dobrá práce.\"

\"Budíček! Vstávat dobytci! Myslíte si, že bude spát do poledne?\"
Jeden z vlkenu už nevstal. Ležel na zemí s výrazem nevýslovně hrůzy. Fluwar na něj smutné koukal. \"Vše co uděláš v myslí musí posvětit ten, kdo mysl užívá\". Pět let ho to učili. Pak přišli lidé a během půl roku musel hluboko zapsaný zákon odvrhnout. Protože lidé zákony nectí a i vlkeni se konec konců musí učit.
\"Fluwar, číslo 24564. Třetí skupina připravena k odchodu, pane.\"
\"Nějaké zprávy?\"
\"Ne, pane.\"
\"Dobře. Odchod!\"
Skupina se s občasným ňafnutím vydala pochodovým krokem k východu, Fluwar zůstal pozadu. Dozorce se k němu naklonil.
\"Chce tě vidět velitel.\"
Fluwar se k němu otočil a vůbec nepotřeboval předstírat nervozitu. Mrtvý vlken sice nepatřil k jeho skupině, ale přecejen...
Strážný se usmál a na chvíli vypadal skoro přátelsky.
\"Neboj se. Zmínil jsem so o tobě ve včerejším hlášení. Postaví té do čela pracovní čety.\"
Vlken se šťastným výrazem kývl.

---