Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNárodovec zamlčuje
Autor
Prosecký
I v roce 2011 vyšel v obci Dobré pod názvem "Panorama" sborník vlasti- a přírodovědných prací z Orlických hor a Podorlicka. Hned v úvodním článku nás emeritní profesor historie na Univerzitě v Hradci Králové (pro Pražany, Moravany a Slezany: Hradec Králové je krajským městem Královéhradeckého kraje. Tradičně se pro toto území užívá název "východní Čechy") seznamuje s osudy Karla Kašpara Novotného. Odkaz: "Panorama Dobré 2011, strana 4-12: Dr. Jaroslav Šůla, DrSc: Karel Kašpar Novotný, osudy strýce Boženy Němcové".
Karel Kašpar Novotný byl tedy strýc Boženy Němcové, neboli jeden ze synů "Babičky". Je jistě chvályhodné posilovat vlastenecké cítění odkrýváním rodových a sociálních souvislostí významných postav našich dějin. Šůla proto nejprve popisuje, co vlastně o své rodině říká babička (občanským jménem Marie Magdaléna Novotná, rozená Čudová, narozená v Křovicích roku 1770, zemřela ve Vídni roku 1841). Například ačkoli babička v knize hovoří s paní kněžnou pouze o třech svých dětech, ve skutečnosti jich bylo 9. Autor nás dále provází především osudy Karla Kašpara Novotného. Seznamuje nás s jeho těžkým údělem výrobce houní, s jeho třemi manželkami a synem Václavem, jímž tato větev rodu vymírá.
Zajímavé je, s jakou lehkostí Šůla přechází některé klíčové momenty:
1. Marie Magdaléna Novotná se vdala za Jířího Novotného (1763-1805) v Kladsku. Jiří byl prokazatelně až do roku 1797 mušketýrem pěšího pluku číslo 33 (1784-1794 byl velitelem Friedrich Wilhelm von Goetzen, 1794-1804 pluku velel Franz Andreas von Favrat), tedy vojákem nepřátelské pruské armády. Proč asi Jiří uprchl do pruského Kladska? My to víme: nesouhlasil s příliš benevolentní národnostní politikou v Rakouském císařsví. Raději živořil v Kladsku, než by poslouchal ty kecy doma na dobrušsku. Vzpomeňme si, jaké rozvratné řeči tehdy vedl jiný dobrušský rodák F. L. Hek!
2. Po Jiříkově propuštění z armády se manželé Novotní s několika dětmi nevrátili domů. Děti chodily do (samozřejmě německé) školy a otec se živil výrobou houní až do své smrti v roce 1805. "Babička" se doma v Olešnici neukázala ani na pohřbu vlastních rodičů! Proč? Inu, Jiřík dostával malou sice, ale přece jen rentu.
3. Matka Boženy Němcové tedy měla pouze německé školy. Jako Boženin otec Pankl. Výchova mladé Barunky byla však národnostně značně benevoletní a nedůsledná. Viníkem byla škola v České Skalici a také nezodpovědné kruhy místní buržoazie a intelektální vrstvy.
4. Babička nezemřela v Ratibořicích, jak fabuluje Němcová, nýbrž ve Vídni v roce 1841. Šůla píše v "naprosté chudobě". Údajně tam vychovávala děti své další dcery. Pravdou je, že babička nesouhlasila s uvolněnými výchovnými zásadami v Ratibořicích (mnohé nám v překroucené podobě zaznamenala i sama Němcová - viz plýtvání chlebem) a vůbec jí vadilo, že její vnučky se starají více o místní lůzry než o vlastní budoucnost. Věděla, jak jsou pro úspěch důležité cizí jazyky. Sama se naučila v pruském tažení proti Francii francouzsky s valonským přízvukem. Babička se několikrát postavila na stranu svého rakouského zetě stran výchovy, ale hubatá dcera jí tak vyčinila, že potom stařenka plakávala v ústraní nad mlýnským náhonem před Starým bělidlem. Nevhodné vzorce chování Boženiny matky jsou kořeny pozdějšího neúspěchu manželství Boženy Němcové! Ovšem Boženina matka Terezie neměla v dětství vzor o nic lepší!
5. Úplně pominut je v článku nejstarší syn Novotných Jiříka a Marie Magdalény Jan Augustin. Narozen 1792 snad prý zemřel v dětském věku. Obloukem se vraťme k "Babičce" Marie Magdaléně Novotné, údajně zemřelé ve Vídni v naprosté chudobě. Svou matku ve Vídni podporoval totiž právě tento Jan Augustin. A proč o něm článek mlčí? Protože se později přiženil do hornorakouského Gmündu. V Horních Rakousích jeho rod pod příjmením Nowotny žije dodnes. Na tom by snad nebylo nic trestuhodného, kdyby z této rodiny nepocházel také Walter Nowotny (1920-1944), stíhací eso nacistické Luftwaffe. Major Nowotny sestřelil 258 nepřátelských letadel a je tak pátým nejúspěšnějším stíhacím pilotem světových dějin. Walter jistě neměl ani ponětí, kdo byl Jiří Novotný, navázal nicméně úspěšně na vojenskou kariréru svého kladského předka.