NIC

Paličku od bicích nenápadně převaloval na konečcích prstů, sálem se ozýval pískot a někdo už i začal řvát. Zněly výkřiky tipu hanba, kurvitel blán a podobně. Potom odešel. Dlouho se nevracel, ale nakonec to vlastně nikomu nevadilo. Jediný komu to bylo líto byl příslušník policie České republiky, kterému mrtvola neznámého bubeníka nečekaně zkřížila cestu do práce a on tak musel začít pracovat bez kafe a několika koblihů jak ho to naučili američtí kolegové. Heavy metal evidentně neposlouchal. Koneckonců jeho chyba. To on nikdy nepoznal jaké to je se ráno probudit a nic si nepamatovat ani nepoznal krásné zvuky elektrických kytar a neslyšel křičet narvaný sál. Do konce života tak jen vzpomínal na to zamlžené pondělní ráno bez kávy a na bubeníka s paličkou od bicích vraženou do srdce. Policista nevěděl, že ta stejná palička měla být původně hozena do davu v sále a zachycena nějakým šťastným fanouškem. To se mohlo stát, ale nestalo. Kapela totiž nedorazila.... Tedy až na bubeníka...