Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSVÍTÁNÍ
18. 09. 2011
15
24
1702
Autor
hanaka
Vpíjím mdlé slunce do dlaní,
lenivě vtéká do žil.
Už zase cítím svítání,
děkuji, že jsem se dožil.
Zahořel uvnitř plamenem,
spálený sálal sílu,
viděl skrznaskrz nevzhlednem,
sdílel díl na podílu.
Pomalu zívá meziden,
šerosvit útlých časů.
Zadumaný a tichý jsem.
Modlím se za tu krásu...
24 názorů
Miroslawek
19. 09. 2011
Miroslawek: Já to takhle odborně neumím, budu si muset asi doplnit vzdělání :o)
Všem dík :-)
Miroslawek
19. 09. 2011
parádní to je!,.. jen mi tam ve čtvrtý řádce to "se" vykolejuje z rytmu, mno akorát bez něj byto znělo jak umírání no*.*
Richard Hrob
18. 09. 2011
Děkuju vám... Honzyku, jsou období (v životě), kdy je ztišení a poděkování namístě... si myslím. A nemusí to být nutně klasická modlitba. Jen taková "osobní" stačí... :-)
brackenridge
18. 09. 2011
p.s. moje kamoska, malirka, jo, mi rikala, ze se kazdy rano normalka modli (mela schozofrenni dceru a tezkej zivot, pretezkej)...a ja ji rikal, hele, co blbnes? ne ze bych konvertoval, ale na tom uvitani sdne asi neco bude. Ja teda ne ze bych takle vital...ja tanmcuju, at mi je, jak mi je...muzika me vtahne, pak cvicim..:D