Na mravencích záleží

Setkání po letech

mateřská školka

ruku mi podává stále táž holka

neznámé příjmení

Maruško! říkám

chvíli mě nesvede zařadit nikam

až když se představím svým rodným jménem

padesát dlouhých let

a hned v tom jedem:

vzpomínky na život

co se už udál

kolik nám splněných přání a snů dal

jak svoje vnoučata čekáme v dětech

že máme nárok být bábou v těch letech

zasní se

vzpomíná na jednu chvíli

návštěvou když u ní přátelé byli

aby jim hlídala malého synka

přijala s radostí

chlapeček spinká

sotva se probudí procházka je tu

čas jít se podívat na zoubek světu

na bobek dřepne si

upřeně kouká

na místo před sebe

dokola louka

uprostřed cestička a po ní běží

maličký mravenec

vidí ho stěží Maruška-chůva a sobě se diví

jaké ji unikly v životě divy

byla jen práce a práce a práce

disciplína a řád dny bez legrace

rodičům odrostla ona jí děti

city od deseti sunou se k pěti

maličký mravenec a malý klouček

poskytli lekci jí – až bude vnouček

všechno to dohoní: veverka v lese

že louská oříšky a straka nese

blyštivé tretky do okapu domu

paprsky sluneční v koruně stromu

po dešti obdivně pochválí duhu

ten malý mravenec přišel jí k duhu