Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTerezín
29. 12. 1999
14
0
2785
Autor
Sarken
Musíte prominout, tohle je napsané tak trochu horkou jehlou, ani jsem si to po sobě pořádně nepřečetla.
tak opravdu jak trapné
neprobudit se s hrůzou
a nespolknout včechny ty okamžiky probodané
palce a záněty průdušek
(dokonalá)
*
Příliš vážné téma, které je těžko přetěžko nějak zpracovat. Je znát, že to vzniklo v bezprostředním okamžiku a těch popisovaných pocitů a myšlenek je moc najednou - méně je někdy více. Ale poslední sloka to je trefa - v tom je řečeno vše, to předtím beru jen jako úvod k této pointě...
MIro: díky, za názor, z jistého pohledu máš úplnou pravdu
kdo jsem já, že si dovoluji o těhle věcech psát?Tou básničkou jsem se zbavovala přetlaku a děsu
strašně jsem se potřebovala někomu svěřit, vypovídat se ...a slovy, z očí do očí to neumím,
tak jsem to udělala takhle. Není to o odvaze něco napsat, ale spíš o strachu být s tím sama...
každému, koho by moje drzost urazila, se omlouvám
(vím, že to nemyslíš zle)
měj se
Miroslawek
02. 10. 2000Miroslawek
02. 10. 2000
dá se něco říct
Něco co ještě nikdo neřekl
Asi ne
Tak promin mi mé hloupé mlčení,já nedokážu...
zde na Pismáku je několik básníků, kteří dokáží snít ...a psát
zde na Pismáku je několik dalších, kteří dokáží správně psát
zde na Pismáku jsi jedna z mála, která zvládá obojí a jde ještě o několik kroků dále ...
Božínku...To snad...Nevím, co říct. Jsem překvapen, nadšen, a pln obdivu. Tajím dech.
6 milionů sdrcí vylétlo komínem...znáte to? Jo je to hnusný.
Takže Sarken tobě naoplátku. Tvý básně jsou skvělý.
Když někdo přijde v umění s tímto námětem ..... urazí mne to .....
..... ale v tvém případě ..... poslouchám ..... a mám v očích slzy ..... každopádně díky .....
Bambulko: Dík, ale já pro ně nic udělat nedokážu, leda my všichni, nezapomenout, nedopustit, aby se to opakovalo
Sly: Uf
Přiznávám, ľe po prvním přečtení jsem utekla, v návalu soucitu s milióny nevinných duąí a ve studu za to, ľe jsem taky člověk, stejný jako ti, kdo to způsobili.
Teď se vracím, slzy otřeny, stud rozpuątěn, a Tobě patří můj obdiv a velký dík. A bez váhání TIP, oni si ho zaslouľí, je to zoufale málo, ale přece jen...
Četl jsem ji cestou v tramvaji od tebe v Praze, pak na stopu v Lounech, kde mě dlouho nikdo nebral a mohu jen vypustit o)))))
tak tohle jsem nečekal...
všechno, ale tohle opravdu ne.
byl jsem na chvilu tam a vícekrát už ne, vítr dul jako dříve, ach...
za všechny a za tebe TIP...
jé lidi já tady děkuju... za pochopení...za to, že žiju v zemi, kde můžu říkat co chci...
Marigolde:
Já držím zbraň
v dlaních, co se chvějí
ale odhodím ji
i když se mi smějí
a jako žal se ve víně utopí
jen do trpce šedého rána
i Zaklínač jednou pochopí
že boj není k míru brána...
Marigolde:
Já držím zbraň
v dlaních, co se chvějí
ale odhodím ji
i když se mi smějí
a jako žal se ve víně utopí
jen do trpce šedého rána
i Zaklínač jednou pochopí
že boj není k míru brána...
B.Ezejmenij
04. 01. 2000
Nemám rád smutný a krutý... připomínají mi můj vlastní smutek a moji vlastní krutost. A to je dobře, ale smutně.
Ciri !
Co říci ?
Stojím tam,
ve svírajících zdech
a nechci,
ale tají se mi dech
přestože
duši utrápily mrazy
přestože
srdce zabili mi vrazi
přestože
mám meč svůj na zádech
A ještě:TiP
Co říci ?
Stojím tam,
ve svírajících zdech
a nechci,
ale tají se mi dech
přestože
duši utrápily mrazy
přestože
srdce zabili mi vrazi
přestože
mám meč svůj na zádech
A ještě:TiP
B.Ezejmenij
03. 01. 2000pomník lidskosti..
tolik bolesti...
nezavírám
Němá...
padající sníh najednou připomíná popel, vznášející se ve vzduchu....
Odříkat kadiš za šest milionů...
Děkuju.
A, nikoliv mimochodem, jsem nadšena i po "formální" stránce. Tipuju.
Ještě jednou dík...
padající sníh najednou připomíná popel, vznášející se ve vzduchu....
Odříkat kadiš za šest milionů...
Děkuju.
A, nikoliv mimochodem, jsem nadšena i po "formální" stránce. Tipuju.
Ještě jednou dík...