Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutný klaun
16. 11. 2011
6
8
1775
Autor
woodeman
Smutný klaun
Čas od času se stává,
že kdesi uvnitř
něco zabolí,
píchne,
jako když ostrá tříska zadře se.
Pak vytratí se
úsměv
a na rtech zemře rým.
A listy v knize duše
zdají se
náhle
popsány být
nesrozumitelnými slovy,
psanými
jazykem cizím,
možná hebrejským ?
Potom se zvedne vítr,
jenž stránky
téhle vzácné,
nikdy nedopsané,
knihy,
vytrhá,
jak rudé pokroucené listy
z košaté koruny
javoru.
Až stejně jako on
nakonec stojí
nahá
na mrazu,
a přesto s hlavou
zdviženou
nahoru.
A přesně v téhle vteřině
člověk,
byť na chvíli,
přestává být
pro svoji duši pán
a
s následujím úderem srdce
stává se z něho
starý
smutný klaun.
8 názorů
Děkuji vám všem za zastavení a za to, že jste zanechali stopu.
Abulia - máš pravdu.
I když - většina životních situací je vlastně krajně neoriginálních. A přesto si s nimi většina z nás neví rady.
A o tomhle to celé je.
V každém případě ale - Dík za názor.
začiatok trošku krajne neoriginálny. smutný klaun tak isto, ale konieckoncov to má atmošku, aj čosi pravdivé: