v zahradě osamělých srdcí

-

 

když jsme tě tenkrát potkali

tam, v zahradě osamělých srdcí

 

(..náhodou jsme šli oba kolem.)

 

byla jsi v koutku schoulená

takové nic

jen co by se "za nehet vešlo"

jen na konečky prstů

schovat do dlaně

 

už tenkrát, tak malá

j i s k ř i l a    j s i

 

tam, v zahradě osamělých srdcí

 

 

dnes přerůstáš nás

je tě všude !

nezvladatelná

zahryznutá do zátylků

držíš !

cloumáš s námi

vynášíš do oblak

nahlížíš do pekel

 

vláčíš nás

po hranách útesů

 

.. a my se tak rádi necháme ..

 

(.. l á s k o ..)

-

 

a kdyby snad

ses brzo vybouřila

- u těch prudkých se to prý stává -

 

tak jen nešť

 

v našich srdcích

vtisknuta

zůstaneš

 

-

---