Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBest of
Autor
Michelle *_*
Včera jsem si tak trochu vylejvala zlost, jenže jsem netušila, že už nepůjde vyprat.
Vyzpovídat se sama sobě je v zásadě hřích, je-li hříchem lhát.
Když mám bordel v hlavě, uklízím pokoj.
Podivné nicnedělání, podivná apatie a podivné ticho.
Babička říká šufle místo šuple!
Včera v noci jsem zažila svůj největší dosavadní životní paradox; z nejbohatšího místa na světě-Monaca jsem se vracela do Rokytnice.
Ti, co ze sebe přímo nechávají číst jako z otevřených encyklopedií budoucnosti mě už vážně začínají točit.
Dneska je přesně ted den...přikrýt hlavu peřinou a probudit se až zítra.
Patřit každým okamžikem jinam a někomu jinému...to je teprve svoboda.
Přestala mě bavit role sluhy dvou pánů.
Bolestej, radostně těžkej, nízkotlakově padající pocit...jo jo, jenže malý je svět a veliké je toužení-a ještě ke všemu jsem zlodějka replik!
Chci okamžitě sbalit minimum věcí a táhnout na Bali!
Jakmile začnete dostávat místo dárků obálky, jde to s váma do kopru; počkám tam na vás.
Já som drevosustruhaaaaaaaaaar...ty jeho vejšky!!! DYKtátorské šialenstvo mě zasáhlo...
Tak že prej Rykrová jednou zazáří. Prej k tomu mám předpoklady. Že prej stojí celá Rokytnice na uranu. To jen k tomu, jak umí udělat chemikář radost.
Shodou zcela nepředvídatelných náhod jsem zjistila, že náhody neextistujou.