Úvaha nad současnou společností - ztráta mystiky

Současný svět nám dává příliš mnoho podnětů, především mladí lidé touží pořád po nějakém vzrušení a jsou povrchní. Nestačí jim, že jsou s lidmi, kteří je považují za přátelé, hledají nové a nové zábavnější osoby a místa. Touží neustále verbálně komunikovat.                                             

Ztrátou mystiky a vlivu náboženství z našeho světa, a nastolení diktátu velkých firem a spotřební společnosti, dochází k vytváření propasti mezi lidmi, k obludné nekončící neukojitelnosti a nejistotě, k prahnutí po něčem neustále novém a vzrušujícím. Víra provází lidstvo od počátku dějin, každou společnost, jen dnes jakoby chybí.                                                                                               

Víra v „nadpřirozeno“ je cosi neměnného, uspokojujícího, povznášejícího, je to jistota, smířlivost, intimita a láska mezi lidmi. Vždy je spojena se smrtí. Náboženství a církve jsou pak už jen politické instituce, jež této víry využívají, symbolizují a zhmotňují.

Dnešním lidem chybí jistoty a intimita daleko více, než kdy před tím. Se ztrátou mystiky z naší společnosti se prohlubuje strach ze smrti - jednoho ze základních pudů člověka. Tím dochází k tomu, že lidé začínají panicky zachraňovat sama sebe, jsou neklidní, méně čestní, upínají se k činnostem ve svůj prospěch. Tím dochází obecně i k méně intenzivním lidským kontaktům.                                        

Proč hledáme krásu a cit tam, kde není. V krajinách, horách, zvířatech, rostlinách, a dalších věcech. Jediná pořádná krása je sdílené lidství, vyjádření lidských emocí. Dnes je útěk od člověka.