Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSíla
05. 01. 2002
2
0
1101
Autor
Pomněnka
...síla uvnitř nás? Je tam, vím to!
A stojím tu,
pod nebem černým ,
plivajícím kroupy třešních rozměrů,
v chřtánu sopečného kráteru,
jenž prská zlostí staletého klidu
svůj ohnivý nápoj.
A přece stojím,
stojím na nohou,
až po kolena
v blátě skelných kamínků
ve špíně nepřemožitelného života.
Koukám do dálky nekonečné budoucnosti,
i přes ten nesnesitelný,
oslňující a spalující svit nadpozemského slunce.
Stojím, stála jsem a stát budu.
Navzdory světu, životu, osudu a lásce...
Vladěnko tohle je prostě skvělý!!!
Víš, život není lehkej a i já mám občas pocit, že stojím ve střepech, ale pokud tě nepořežou tak, že by jsi nemohla stát....a ty stojíš!!! stojí za to jít dál.....a možná jednoho dne ty střepy nahradí květy....držím palečky!!
tip.....
Miláčku, já i ty...máme asi stejný pocity...Už jsem ti to říkala. Miluju tvoje spojení, tvoje neodolatelné vyjádření vnitřních pocitů, ty úžasné...zvlášť ta zlost staletého klidu a bláto skelných kamínků...jsem s tebou, nezapomeň..