Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

tvé skály šeptaly

Výběr: Danielane, Markéta
17. 01. 2012
26
22
4604
Autor
Lyryk

 

 

 

 

 

kulhal jsem roklinou až dolů k mělkému mamutímu jezeru

aj drobné výkřiky vlnek tam léhaly v masivních ozvěnách

protivné vzdechy z éteru

výzvy a zvolání výhrůžky navzájem        zuřící v době nach

 

v úžlabích polární hladové lištičky lovily hraboše

pustil jsem z řetězů        strach i vztek    ty dva jen pro někdy rozlučné kámoše

meče zní z nerezu          blesk a břink po mouše

jsem statnou sklerózou v kamení roztroušen

 

s kýmpak to bojují s kým žalmy žertují

s moudrostí navenek     s úchvatným vnitř?!

žalmy skal flirtují s útesy bez tůjí

útrop je vysílá   nejasná postila nejasná znamení   z-trnulých zastávek

 

oheň co dopraskal        kůň co ržál z rovna stál

páprsek měsíce ztrácí stou jiskrnně tragicky mágickou ú-ú-ú úroveň

pointu neslyším  byla by pro mne vším

jenomže nemůžu všechno mít kdež to vře           víru mám na souši

 

 

 

 


22 názorů

Švédsko 1
26. 02. 2012
Dát tip
...*

Armand
21. 01. 2012
Dát tip
nekompromisní .-)

Armand
21. 01. 2012
Dát tip
"v úžlabích polární hladové lištičky lovily hraboše pustil jsem z řetězů strach i vztek..." Tyto dva verše charakterizují celou tvou báseň. Jejich kritérium lze použít na celek. A celek, báseň, je obdivuhodná, to zaprvé. Za druhé: jsi mistr slova, ale ještě jsi nedosáhl Slova. Tvá zručnost, tvůj cvik a cit je obdivuhodný a když navíc pouze plyne, vyplynou z něj okouzlující spojení jako právě: "v úžlabích polární hladové lištičky lovily hraboše" To je radost číst, ta slova chutnají na jazyku. Mistrovství je nepopiratelné a to už léta. Navíc je krásné vidět, že nezůstalo stát na místě. Respektive zůstalo, ale to, co se jeví jako vývoj, je dán růstem toho, co je skryto za technikou. A o tom je ten druhý verš, který jsem vybral: "pustil jsem z řetězů strach i vztek..." Ještě ne. Pouštíš ho a jsi v tom stále odvážnější, lepší a lepší, a proto se i tvá technika a mistrovství proměňuje a vyvíjí (tím správným směrem). Až se ten verš stane nekomprosmisní, úplnou skutečností, tvé slovo se stane Slovem. Už teď se prolínáte. Bude to ale ještě ryzejší. *

guy
19. 01. 2012
Dát tip
*

Josephina
18. 01. 2012
Dát tip
zahoď nadego i trochy jedu

konias
18. 01. 2012
Dát tip
právě pro tu fantazii... T*

cubka
18. 01. 2012
Dát tip
pěkné, t*

Rajmund
18. 01. 2012
Dát tip
Fantazie je nedílnou součástí života, nebo jí snad máme vykázat nějakou místnůstku obsazovanou vždy pouze jednou osobou? -Hagrid-

Čudla
18. 01. 2012
Dát tip
Vážím si názorů jiných, ale za sebe říkám ano, líbí. *

Lyryk
18. 01. 2012
Dát tip
Hagrid: poezie je svobodná a může vyjadřovat co chce a jak chce .)

Hagrid
17. 01. 2012
Dát tip
Sorry, tohle ti nevěřim. Poezie by měla odrážet skutečný životy lidí a ne fantazii.

Jinovata
17. 01. 2012
Dát tip
Ironií nejde plýtvat, přestává být ironická. Jsi mistrem ironie co se týče jejího generování, v mnoha básních jsi i mistrem jejího dávkování a gradování, ale tady se myslím zvrhla sama do sebe. První strofa vytvořila vskutku úžasné a nevypočitatelné prostředí, ale to pak bylo zahlceno vypočitatelností.

Petr.II
17. 01. 2012
Dát tip
Jo, to smím, ... z rovna stál ... *

sveřep
17. 01. 2012
Dát tip
z tohoto textu na mne zavanul otřesný umrtvující cynismus, nejsem si jistá, zda to byl záměr ... a taky trochu jazyková exkurze. zavanula. a taky trochu poezie, takže tip

Zuzulinka
17. 01. 2012
Dát tip
je to lehce erotické, takové roztoužené, možná v tom vidím více, anebo se mi to jen zdá...každopádně mi to vyloudilo milo kolem...a také potěšení ze hry se slovy

Marcela.K.
17. 01. 2012
Dát tip
mě prostě ty tvoje obrazy baví...*

tak to joo!!***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru