Procházka starou krabicí

Ve starý krabici
až u samýho víka
zapomenutý dopis
tiše zanaříkal
vklouzl mi do dlaně
a snad to byla klika
nejspíš mi něco sdělit měl

včíst se do řádků hodně starých
s vůní jak listy zetlelé
obrazy z mysli povytáhnout
naoko dávno zmizelé
taková chvíle sílu dá ti
a znova chce se začít žít
taková chvíle sílu dá ti
být a nic víc - jen být
jen být

pomalu prsty listují
ve fotkách jako ve vzpomínkách
tiše se hudba rozezní
jak starodávná hrací skříňka

vzpomínáš jak to bylo krásný
usínat k ránu v objetí
a smát se budíka zlým tónům
chybělo málo do třetí
taková chvíle když se vrátí
zas znovu chce se začít žít
taková chvíle když se vrátí
už je ti málo snít
jen snít

ve starý krabici
až u samýho víka
zapomenutý dopis
tiše zanaříkal
vklouzl mi do dlaně
a snad to byla klika
nejspíš mi něco sdělit měl

a tak se ptám má lásko zdali
ještě tě pálí dávný cit
či zbylo nám jen pousmání
snad bylo vše jak mělo být
taková chvíle asi má ti
oči i srdce otevřít
taková chvíle asi má ti
spíš cosi dát než vzít
než vzít

pomalu prsty listují
ve fotkách jako ve vzpomínkách
tiše se hudba rozezní
jak starodávná hrací skříňka