Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Deník a narození syna

09. 01. 2002
13
0
2584
Autor
horák

Deníky.

Deník a narození syna

8.10.96 - úterý

Mám kluka - 4,05 kg. Vypadají oba zdravě. Šlo to rychle - ještě není dvanáct. Uff! To se mi ulevilo. Nevím, co napsat. Čekám na chodbě, až je budou převážet. Sakra, to je věc. Fakt nevím, co napsat. Většinou mám keců. Už jsem obvolal všechna telefonní čísla, která jsem měl v peněžence. Nasral mě akorát Šmejda, který mi ani nepopřál a hned zjišťoval, kdy nastoupím do práce. Ten u mě teda klesnul. Asi nechápu ty ostatní. Jsem moc šťastnej na to, aby mi ostatní stačili. Tak já mám kluka. Dva kluky! Sakra! Vypadal dobře. Šárka měla napíchnutou nějakou infůzi. Dva kluky, to je paráda!

Uff. To se mi tosrdíčko sklidnilo. I na ten záchod se mi už chce míň. To byl fofr. „Máte chlapečka, pane Bárto! Čtyři kila, nula, pět," řekla mi sestřička. Ani jsem si to čekání nevychutnal. Sakra, chci mluvit se Šárkou. Chci vědět, jestli jsou opravdu oba v pořádku. Říkám Šmejdovi: „Oba jsou zdraví!" On na to: „Zatím ..." Debil. Ježíš, jak ten mě nasral. Nenechám si to zkazit, schválně do tý školy nenastoupím. No, měl bych. Už jsem doma čtrnáct dní.

Všem jsem říkal, že se narodí v úterý. Tušil jsem, že to bude kluk. Jsem jasnovidec.

Asi je jen tak nepovezou. Sestřičky šly na oběd. Chudinka tam byla přikrytá, určitě je zase porvaná. Takovej pořez. Kdybychom měli třetí dítě, určitě by vážilo přes pět kilo. Uvidíme, jestli nám ho dovolí. Takový nervy ještě jednou? Chudák ženský - na mě zase zbyde, abych to oslavil. Nechtěl jsem o tom přemýšlet dopředu, ale ta radost musí ven.

Volala mi včera večer, že to bude asi dnes ráno. A bylo. Hynek spal u Tauchmanů, abych mohl jet co nejdříve.

Tak mi je povezte. Chci dát svojí ženě pusu. Za dalšího syna. Prý se už zkoušel přisát. Teď nesli nějaké mimino. Nevím, jestli to byl ten můj. Asi ho od Šárky nedali. Ten byl nějakej malej. Jsem rád, že mi ho sestřička alespoň ukázala v inkubátoru. Vypadal dobře, nic neříkal. Připadalo mi, že mi pokynul. Byl tam celej zachumlanej. Správná práce - pořád se tady rodí děti. Pořád je slyšet jejich pláč. O to horší to musí být, když ... Nemyslet. Já na to nesmím myslet a oni na to určitě taky nemyslí. Ale hodně strašili. Už jsem se v podstatě smířil s císařským řezem.

Tak už! Už je to dvě hodiny. Ani mi neřekli, v kolik přesně se narodil. Budu chvilku čumět do blba. Ne, to by mi to neutíkalo. To bude zase papírování - matrika, zdravotní pojišťovna, sociálka. To je stát. Kdybychom žili v pravěku, tak tohle odpadá. Teď mě podmetla uklízečka. Fůj, ta je hnusná. Ještě ty modrý stíny kolem očí. Kdyby hrála v hororech, tak je v balíku. No, nechtěl bych od ní dostat pěstí.

Nemůžu být takthle nedočkavej. Všechno chce svůj čas. Tak asi nebudu mít holku. Snad nebudu mít pocit, že jsem v životě o něco přišel. Šárka určitě holku chtěla. Bude to teď mít doma těžké - tři kluci v chalupě. Mně to bylo vlastně jedno, jestli budu mít kluka nebo holku. Ale z kluka mám radost. Z holky bych měl určitě taky. Vítek - doufám, že u toho zůstalo. Bylo to tak v porodopise a všem jsem to tak nahlásil. Snad nepovezou Adolfa. Blbej vtip. Hedvička zapomenuta.

Půl jedný. Moc to neutíká. Mám dva syny. Šárka měla chlapy vždycky ráda, tak to snad přežije. Miluju ji! Nechápu, jak jsem o tom mohl někdy pochybovat. Je statečnou matkou mých dvou synů.

Pomalu ty dveře otvírají, za chvíli už uvidím dovnitř. Je v těch dveřích, co tam stojí lednička. Na konci chodby. Jsem od nich příšerně daleko. Doufám, že mi Vítek nebude vyčítat, že u jeho porodu jsem nebyl. Aspoň jednoho syna viděla Šárka dříve než já. Slabá útěcha.

Nic se tam neděje. Hynek bude čumět, jakou mu přivezeme hračku. Furt ze sálu vozí nějaká miminka, ale nikdo mi neřekne, jestli nějaké není moje. Tohle poslední bylo hezký, ale nějak moc tmavý. Počkám si na jíný. Snad má všechny základní orgány - už to je v dnešní zmutovaný době výhra. Dám si kafe. Budu muset někde čůrat. Kadit taky - no, to vydržím domů.

Kafe mám za sebou. Chystají jezdící lůžko. Utírá ho ta s tikem. Teď tam něco žuchlo, snad ne můj syn. Zase mi zavřeli. Už jsem z toho na palici. Vyšla ta s tikem a usmála se na mě. „Tak jste se dočkal, co?"

 


horák
25. 02. 2002
Dát tip
Ty jseš na mě hnusnej ... Ale je fakt, že když si najedu na funkci zobrazující, kdo příspěvky četl, zjistím, že těch anonymů je podezřele dost - ale ti, podle mě, tipovat nemůžou, takže těžko můžu být podezříván z uplácení. Nebýt studentů, tak jsem o písmákovi ani nevěděl. Ti nepíšící však většinou vyhledávají úplně jiné stránky, ale chápu, že voayerismus je tak trochu v každém z nás. Dozvědět se pikantnost na profesora se vždycky hodí.

Toxman
25. 02. 2002
Dát tip
Promiň, takhle jsem to nemyslel (a nějaká podobná souvislost mě ani nenapadla)... Studenti se podle mě dělí na dvě skupiny: První skupina si říká. Když nás tenhle člověk učí, máme ho tak akorát už dost. To tak... ještě abychom od něj něco četli. Druhá skupina je zvědavá, co že to ten profesor ještě dělá nad rámec svých pracovních povinností. (Věřím, že těch, co se chtějí dovědět pikantnosti až tolik nebude, i když na druhou stranu... když to tam ten profesor DOBROVOLNĚ dá, musí počítat s odezvou.) Že by toho chtěli někteří využít podobně jako Šplhavec Horák o tom dost pochybuju. Pokud normálně uvažují, jistě vědí, že jim to klepšímu prospěchu moc nepomůže. (Měl bych ještě zmínít skupinu 2b, která je tvořena intelektuální špičkou studentstva s IQ minimálně nad 200 :-))), o jejichž úmyslech těžko cokoli napsat, neboť my obyčejní smrtelníci vůbec ani nechápeme věci, na něž oni se dívají s několikapatrovým nadhledem. Třetí skupnina (ze dvou) jsme my ostatní - vděční čtenaři - tipující veřejnost :-)). Neboť nás profesor Horák neučí, neučil (a už asi těžko učit bude), můžeme občas přijít, "poplácat Tě po rameni" a říct..."Dobřes jim to Horáku nandal. :-)))" Doufám, že jsem Tě neurazil. To by mě skutečně mrzelo.

horák
25. 02. 2002
Dát tip
Samozřejmě pár studentů - čtenářů znám. Mám k nim důvěru, jinak bych sem nedával třeba své zážitky z kožního. Doufám, že oni mají stejnou důvěru ke mně, když u spousty z nich znám přezdívky. Těžko může někdo zneužít něco, co buď nikdo neví, anebo vědí všichni. A uražený nejsem - docela se mi komunikace na dálku líbí, přestože z ní cítím takový trochu přehlíživý odstup. Udělali ti učitelé něco špatného? Zřejmě každému, co?

Toxman
25. 02. 2002
Dát tip
Myslím, že nejde ani o nějaké přehlížení (a odstup máme snad každý ke všemu, jen někdo menší a někdo si hold všechno tak nepřipustí "k tělu", ale v zásadě odstup sám o sobě špatný není). Proč píšu, že si myslím, že nejde o přehlížení. Inu přehlížení by bylo, kdybychom ty učitele vůbec nečetli a když už četli, tak jinak ignorovali. Ale myslim, že právě Ty si na ignorování asi nemůžeš moc stěžovat (myslím na ignorování zde na Písmáku). Dokonce bych podle ohlasů usoudil, že jsi celkem úspěšný a oblíbený autor (pro mě tedy rozhodně ano). A o tom, jestli učitelé udělali někomu něco špatného (mimochodem nevím jestli mám chápat větu "Udělali ti učitelé něco špatného?" osobně - jako že "mi", nebo obecně jako "ti učitelé" ?) je možno debatovat. Pokud se tedy jedná o mou osobní zkušenost, našlo by se pár dávno zapomenutých drobností. Ale hlavní problém bude asi někde jinde. Myslím, že často bývá dokonce (bohužel) v samotných učitelích a v jejich přístupu k žákům. Učitel (ať chce či nechce) musí se svými žáky navázat vždy jistý vztah. Na základní škole (zvláště na 1. stupni) by měl být tento vztah takový maminko-tatínkovský (či strýčkovský). Ve vyšších ročnících a na středních školách by se měl měnit spíše v partnersky-kolegiální (případně přátelský). Jistěže student NENI zdaleka ve všem ROVEN učiteli, to ale neznamená, že by se k němu učitel takto chovat nemohl. Často bývá oblíben učitel, který své žáky "bere" (ne jistě náhodou jde mnohdy o mladé kantory, kteří sami ještě dobře pamatují svá školní léta). Nalézt právě onu rovnováhu mezi NUTNÝM respektem a situací, kdy i žáci zároveň "berou" svého pedagoga, je jistě záležitost nejednoduchá, určitě však nikoliv nemožná. Určitě není (dle mého názoru) na škodu, když učitel "bere" své žáky o něco dospěleji, než ve skutečnosti jsou. Můžu přímo říct, že to mladému člověku "lichotí" a je ochoten více spolupracovat - přebrat na sebe jistou zodpovědnost. A o to právě jde. Žáka musí dále zaujmout zajímavým výkladem, nikoliv jen přečíst (nebo v horším případě dát opsat) půlku učebnice. (Tomu neříkám zajímavý výklad, ale největší konina.) Sešit by měl sloužit žákovi k rychlému přehledu a k efektivnímu učení podstatných věcí. Takže je sice správné občas sešit zkontrolovat, zda obsahuje určité náležitosti, ale hodnotit jeho úpravu (pokud se nejedná o sešit psaní a žák je schopen z něj ty podstatné informace získat) patří sice do estetiky, ale nikoli do hodiny fyziky. (Tady mám na mysli především ony OTRAVNÉ okraje, které -alespoň za mých školních let- žádný výrobce netisknul a musely se ručně linkovat. Když vezmu v úvahu, že se linkovaly v podstatě téměř snad všechny sešity, tak bylo jedno odpoledne zcela jistě -velmi nudně a nezábavně- v troubě. Pravdou je, že "většina" holek by asi v techničtějších předmětech měla problém kde a jak získat nějaké lepší známky '-) Jo jen tak na okraj:) - já jsem vždy ty OTRAVNÉ OKRAJE, často možná jako jediný ve třídě skutečně měl.) To jsem ale (ne)pěkně odbočil... Závěrem tedy možno říci, že k učitelům se asi chováme podobě, jako se kdysi jejich kolegové chovali k nám. Pokud nás přehlíželi, přehlížíme je. Pokud nám ubližovali, nebudeme k tomu mít patrně daleko ani my, protože dospělý člověk a učitel už nejsou jakože kolegové, ale jsou si skutečně rovni. (Nesmazatelně se na nás asi podepsal zrůdný komunistický režim, jehož přežívajících kořenů se asi budeme dlouho zbavovat.) Úplně na konec jen dodám, že já osobně se snažím nikoho nepřehlížet (pokud se v příspěvku nejedná jen o nějaký můj rádoby originální nejapný vtip :)))), ale to jsi (doufám) snad už poznal.

Toxman
22. 02. 2002
Dát tip
No jo, když oni to teď mají žáci, kteří chtějí prolézt z chemie vlastně povinné :-)))

horák
08. 02. 2002
Dát tip
Mohl by ses aspoň naučit mě odhlásit, když chceš vystupovat jako anonym. Ale jinak dík!

horák
18. 01. 2002
Dát tip
Jsem rád, že mi byl písmák doporučen. docela si zde užívám. Číst si v deníku svého bývalého učitele se mi nepoštěstí každý den. A také mi vyhovuje, že jsem zde veden jako anonym. Na druhou stranu mě mrzí, že neumím psát tak dobře, abych se mohl přidat. P.

Vojtek
10. 01. 2002
Dát tip
*

mistr
09. 01. 2002
Dát tip
Jo tak nějak to bylo. Byl jsem taky u porodu a bylo to to nejhezčí, co jsem zatím zažil.

Sama
09. 01. 2002
Dát tip
*****!

Print
09. 01. 2002
Dát tip
Bezva!!! *!

slavek
09. 01. 2002
Dát tip
mírná troška závisti a hodně přání štěstí :-)

blbjenka
09. 01. 2002
Dát tip
týjo. až si to Vítek jednou přečte, bude rád. a mě chtěl otec vyměnit za kluka :((

kafka
09. 01. 2002
Dát tip
Super :)) *****! (už jsou to asi kuci jak buci, co? :)

clovrdik
09. 01. 2002
Dát tip
pěkný :-)) TIP

Beata
09. 01. 2002
Dát tip
moc pěkný!

Beata
09. 01. 2002
Dát tip
to bude věkem a vyzrálostí Kuchleis :o)

Beata
09. 01. 2002
Dát tip
:o) souhlasím

MCMLIII
09. 01. 2002
Dát tip
Horáku, má to úžasný spád, nestačil jsem se při čtení ani nadechnout :-))) bezva ***!

Čajke
09. 01. 2002
Dát tip
vaše deníky mě vždycky bavily nejvíc-asi je ve mě kousek čumila:) taky nikdy nejsou až na výjimku (?deník a touha?) slabé..čte se to opravdu bez dechu.Tady jsem si aspoň trošku mohl utvořit představu jaké je čekání v porodnici (doufám,že si na to ještě počkám pár let:))) *

TheLostDog
09. 01. 2002
Dát tip
jo, nikdy jsem zatim v porodnici nebyl (no, jednou vlastně jo, ale to asi skoro každej, že jo..), ale při čtení sem byl úplně napjatej....fakt bez dechu(viz.MCMLIII)....rozhodně TIP

*

Salima
09. 01. 2002
Dát tip
Líbí se mi vylíčení napjaté atmosfery, nervozity a nedočkavosti - krátkými výstižnými větami. Je to čtivé, vtahne to do děje.. :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru