Nebyla to láska, ale možná ...

Na "Itálii" nevěřím a přesto ...

Strháváme záclony
Tříštíme džbány o stěny
do krve se bijem  (poslední z posledních)

Double "Oh" můj Picaso
Jak jsi namaloval tuhle obraz
lógrem nad lednicí
a mou krví do noční cesty
od poslední vlakové stanice
na konci světa

Milovala jsem se s tebou
a s půlkou nebe k tomu
"Můj Bože"
a ráno jsem se probudila celá

a v téže cele
Byl jsi můj
Byla jsem tvoje

Jak patetické
Ale život bez tvého
"všechno musí být jednou poprvé"
byl zatracně podružný

Pak ses mi vrátil
Po čtyřech letech a třistadvaceti dnech
Teprve dala jsem ti Sbohem
Ale ještě roky budu z tebe těžit

(my holky jsme přece mrchy ... na to jsi zapomněl?)