Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa plese - psáno v opilé melancholii
Autor
Beata
Byl to jeden z těch maturitních plesů...a asi za půl roku na to jsem tohle malé dílko, napsané v opilosti a laskavě zapomenuté, našla v kapse elegantních kalhot, které tam semnou tenkrát byly...Vím jen, že jsem to psala přímo v ději plesu, opilá až hamba a stále mě někdo do toho kecal... A tak vážený čtenář promine.
Na plese
už vnímáš na půl citu,
vidíš na žádné oko,
všechno X krát,
ze skleničky odlizuješ sklo
a poznáváš staré známé
i staré neznámé
a toužíš po lásce v objetí
aspoň cynických polibků.
Točí se mi hlava,
píšu a to by tě n
ezajímalo,tak už běž a nech mě psát.
Sedíš na zpocených schodech
a tiskneš zaprášenou hlavu.
Jdeš tancovat s kýmsi,
kdo tě předem zahodil.
A hledáš cedulky se jmény,
s citáty
a s fotkami z dětství.
Stejně už žádné nenajdeš.
Ó to nejsou zápisky
a zcela u
rčitě by tě to nezajímalo,mě už také nic nezajímá.
Drž mi radši fleka pod stolem,
půjdem si lehnout,
přikryjem se ještě jednou vodkou
a počkáme do konce.
Obalený kouřem
zakopáváš o polospící
a já tu sedím pro tebe.
Jsme oba mimo
daleko od sebe
a ty se chechtáš.
A já se chechtám tobě
a barman se ti chechtá
a stěny
a židle a stoly
a Bůh
a ty sám sobě se chechtáš.
Dopij skleničku
a pojď vyplujem z davu
naši nejsou doma.