Prohraný boj

souhlasím s Janinou6

Ps. Omlouvám se za překlepy.

Myslím, že mi nerozumíš. Klišé nebo fráze není nadávka, je to jen jiné označení pro to, když se o něčem píše velmi známým, zavedeným způsobem, který už nepřináší nic nového. Čas, který kreslí po obličeji pavučinu vrásek, utápět beznaděj ve víně, krvavé slunce a podobné velmi "opotřebované" rekvizity ukazují na nedostatek vlastní autorovy originality - asi jako v poezii rýmování typu láska - páska. Kde je potom ten vlastní styl, o kterém píšeš, že by se ho autor měl držet? Právě tohle lpění na zavedených obratech, které mají čtenáře dojmout, nedává pak autorovi prostor pro to, aby vyjádřil věci svým vlastním, nenapodobitelným jazykem. Sám autor se takhle nechává svázat - tím, co už tu bylo a "osvědčilo se". Nerozumím, z čeho soudíš, že vidím krásu v komerci. Vlastně si ani nejsem jistá, jak to myslíš. Možná by bylo fajn poslat mi třeba avízo přímo od nějaké povídky, které jsem dala výběr, a napsat mi přímo u ní, co ti na ní připadná komerční. Snažím se číst a oceňovat různé autory, a většinou mě zaujme právě to, když vnášejí do psaní cosi aspoň trochu nového, v tématu nebo ve stylu psaní. (Přičemž je dobré nazapomínat, že jsme stále na Písmáku, mezi amatéry, a to platí jak o autorech, tak o kriticích. Skutečná literatura je spíš tam venku... :-)

Ano, chápu, nadšenec, který toho hodně přečetl, kritik...proto vše si začala vidět krásu jen v komerci, přijde mi....

Michelle, autorka stojí o hlubší kritiku. Může se tudíž stát, že o jejím díle bude někdo přemýšlet a dovolí si napsat názor, který třeba vůbec nebude pochvalný. A použije pojmy, které nevymyslel, ale které charakterizují slabiny toho textu. To může udělat kdokoli (nevím, proč ti připadá, že se cítím být něčím víc, jsem jen nadšenec, který toho už hodně přečetl). A kdokoli jiný mu za to může vynadat. Ale třeba se někdo i zamyslí, aniž by se urážel. Ta naděje tady vždycky je...

Ja: Nevim, kdo jsi abys mohla něco nazývat "klišém" Mě spíš připadá trapný držet se nalajnovaných osnov, jak psát, jak má co vypadat apod....o tom podle mě psaní naprosto není. Je o osobnosti daného člověka,. Jinak píše Wilde a jinak píše Dostojevskij...co když autorka používá silný výrazy, aby na něco dost jasně ukázala a chce, aby bylo očividný, že jsou silný?? To jen tady na písmáku lidi víc oceňujou nesmysly psaný volnym veršem a nad dobrym dílem od neznámého autora vidí spoustu chyb...to je to jediný uhozený..každej by se měl držet při psaní svýho stylu...jinak za chvíli budeme psát všichni stejně.

ty pocity mohou být skutečné a prožité, ale - nevím, jestli bys tomu všemu věřila z pozice čtenáře. jestli by ti to nepřišlo příliš přehrávané, a tím vlastně nijaké.. je to plné silných výrazů, takových "jakožebásnických", ale ohraných.. vůbec to působí tak trochu archaicky a tak trochu "velkoústě", jako bys chtěla docílit nějaké síly jen zveličováním obrazů. jasně, chtěla jsi vykřičet pocity - vykřičela jsi je - ale je to, alespoň pro mě, jen křik naházený na sebe, takový, který se rozplizne.

Přesně tak. Netvrdím, že mně se to nestane, že taky použiju občas něco... ehm, otřepaného :-) ale tady je toho prostě moc na malé ploše. Proto to tak bije do očí.

To je chválihodná snaha, ale vzhledem k počtu knih, článků a textů všude na světě, jsme nejspíše odsouzeni k tomu, číst, co už bylo napsáno. Můžeme maximálně zkoušet méně omleté.

Jasně, ale to není tenhle případ, neměla jsem na mysli klišé "obsahové" (to by byly klišovité v podstatě všechny příběhy...) ale ve způsobu vyjádření, v jazykových prostředcích. Třeba hned ten čas kreslící po obličeji vrásky, pavučina utkaná ze vzpomínek... tohle přece je už tolikrát omleté stejným způsobem. Šlo mi o to, že by se věci měly říkat trochu nově, neotřele, aby mělo psaní smysl.

Smutná realita všedních dních dokazuje, že i kliše mohou být nevšedně účinná. Např.: Hlavní hrdina vtržený ze svého domovského prostředí nenadálou situací, se vydává na na první pohled nesplnitelnou misi. (Harry Potter, Pán prstenů, ...)

Myslela jsem tím, že je dobré se poučit o exustenci literárních klišé, aby pak člověk věděl, že je používá. No a že kdo píše, měl by i hodně číst... jestli ti to připadne jako povyšování, tak promiň, nemyslela jsem tím nic proti tobě. Jsou to spíš obecná doporučení.

Nadřazené chování, nečekaně...Nepřekvapuje mě to :)Uznám kritiku, to mi věř..Ale pouze za předpokladu že daná osoba nemá tendenci snažit se povýšit...;)

Tak si třeba zkus něco o klišé v literatuře přečíst, ať tušíš, o čem mluvím. A hlavně víc čti tu literaturu.

První kritika s kterou nesouhlasím. Rozhodně bych to nebrala jako něco kde se vyskytuje omletá fráze. Ale prosím.

Prohraný boj s klišé. Nevěřila bych, kolik se jich vejde na tak malou plochu. K tomu spousta "velikých" slov... Pokud je v textu ukrytá nějaká myšlenka, určená čtenáři, tyhle omleté fráze proložené patetickými výkřiky ji bohužel přebijí.

jojoojo

Spíš osobní. :-)

Osobní pohled na svět nebo jen hypotetický pohled unaveného člověka?