Písmák Manéž, šapitó a umělci.
Psalo se léta páně 1932. Vten ještě lyrický čas vstoupilo na světlo světa děvče. Nebyla to však obyčejná holčička. Patřila do rodu temperamentních artistů.
Špína
Chci stále snít a doufat,
A přitom tajně zoufat.
Milující stav, svou hodnou náruč,
Nabízí mi zas a stále včas.
Back to black.
Něco jako „Back to black“.
Tolik vytoužená vteřina. Stačila bohatě jedna. Jedna jediná.
Z deníku Mary Jane.
Moje podvědomí je asi otevřeno. Poslouchám furt tu samou a stejnou hudbu a je mi to děsně příjemný. Po tvářích mi teče teplo a jsem v ráji. Každej dotek mě bolí.
Prohraný boj
Za zvuku symfonie, uléhá do mé duše nostalgie. Čas nelítostný a krutý, kreslí po mém obličeji vrásky, tu jemnou pavučinu utkanou ze vzpomínek. Pohled do zrcadla, kde oči spatří šedivý vlas a ztrápenou tvář. Na zádech těžký náklad v němž úkol se skrývá.
Od ničeho k ničemu
Jako lana kolem těla, stahuje jí duši deprese. Neúnavná bestie co nereaguje na prosby ani semklý ruce. Každodenní strašák zjejí skříně. Nepochopená nenávist kolující vžilách místo krve.
Neopustila mě
„Není to tak špatný, co říkáš. “ Venku je docela hezky, slunce svítí ale už celkem unaveně a přitom se vlétě moc nenadřelo. Schová si do kapsy studené ruce, dívá se na ní jako na obrázek. „Přišla jsi a já už se bál že tě neuvidím.
Mami, proč?
Dětský pláč, pár kapesníku, chaotická chvíle a mračící se panenka v rohu pokoje…Bylo to v pořádku, maminka ví co dělá. Zlobila jsem, moc jsem zlobila…Pulzující žilka na spánku a nekončící výčitky svědomí putující dětskou hlavičkou s blonďatými vlasy…
Nestojí před tebou už ta malá který řekneš postav se rovně, srabe a v další vteřině jí uderem do obličeje pošleš v hořký situaci k zemi…Stojí před tebou tvůj obraz v zrcadle…Tvoje noční můra s rysy v obličeji po svým otci…*Bože proč. *…. Tvoje pokřivená minulost tě k tomu nutí.
2012
Konec je možná blíž než se zdá…Každej den si říkáme, co budeme dělat, až nám bude třicet. Jestli umřeme mladí nebo staří. Kdo bude otec nebo matka naších dětí. Napadlo tě ale, že je možná zbytečný nad tímhle přemejšlet, protože co když měli Mayové pravdu a jejich kalendář který končí 21.