no jo, tak halt budeš muset svou pozornost směřovat na nějaké mladé nadějné autory, aby sis přišel na svý :P :)
safriš! vono to už bude skoro rok :D mazec... no asik to dopíšu, akorát teda netušim kdy O:) ale myslím na to!
ech, pardon no... jsem momentálně v nějakym psacim útlumu...
zdenda: rádo se stalo ;)
vám oboum: jsem netušila, že se to takhle tady rozjede :) nicméně jsem nakonec ráda, mám tak spoustu podnětů k přemýšlení a tak vůbec. všichni víme stvne jak jsi sečtělý, věř tomu nebo ne, já jsem taky už leccos přečetla, ale fakt bych si netroufla se stoprocentní jistotou tvrdit, že jsem nikde nečetla výše propírané spojení. spíš bych mohla s daleko čistším svědomím říct, že jsem to někde už četla ;) o oprávněnosti labužnického potahování z cigarety v zákopu za války si nemůžu bohužel stoprocentně jistá, ve válce jsem nebyla, ty asi taky ne, takže to je jen tvrzení proti tvrzení a nemá smysl se o tom přít. Jen nechápu tvoje přirovnání k vyvalování na pláži, to mi opravdu nedochází... jestli mám co říct, to je opravdu otázka. jak jsem avizovala hned v úvodu, tenhle text je prostě jen rozvinutí snové situace - úvodní obraz včetně stupidního vtipu a kouření cigarety jsem viděla jako děje se neúčastnící se pozorovatel, a pak jsem se vzbudila a přišlo mi to zajímavé, tak jsem to rozepsala. chtěla jsem z toho udělat ucelenou povídku, mám v hlavě jak by se to mělo dál ubírat a jakou by to mělo mít pointu, ale už jsem to nezvládla dopsat. tvou radu si beru k srdci a pokusím se v kulisách vyhnout otřepaninám, ale jak už jsem taky psala výše, když to jde přes násilí, nadělá to podle mě víc škody než užitku...
Laťky já stavím jedině vysoko. Ale zase neříkám, že se máme opičit. Je to jen laťka.
Ano, všichni se po někom nějak opičíme. To ale není důvod o tom ještě psát. Ale záleží na každém, co od literatury čeká. Záleží na hodně věcech. Například je důležité, jestli autor vůbec ví, že používá klišé, jestli se to dá považovat za jeho silnou stránku, protože nepopírám, že se to použít dá a nebude t vůbec vypadat blbě, anebo je to autorova slabá stránka, protože to jinak prostě neumí. To je otázka.
Taky je otázka, jestli by voják v zákopu labužnicky kouřil. Já to znám jen z filmů a neumím si to představit, ale věřil bych spíš tomu, že jen stojí a zírá do prázdna spíš, než že se v zákopu vyvaluje jako někde na pláži. Nicméně proč nenechat vojáka kouřit? A proč jo? Já se ptal, proč to tam je, co z toho autor vytěžil? Nic. Je to jen kulisa. Což je fajn. Kulisa musí být. Jenže záleží, jak ta kulisa vypadá, prostě jako kulisa v divadle. Může to být dobře řešené, nebo to může být přeplácaný kýč.
Tady je potiz v tom, ze to je vlastne klise na druhou. Klise je samotna scena a navic je popsana pomoci klise frazi.
Zdendo, ja neargumentuji. Ja rikam jednoduchou vec. Je to klise. Nekdo ma klise rad. To je jeho vec. Jen rikam, co vidim. Od toho se tomu rika literarni kritika. Nadto muzu mit jakozto kritik vyssi naroky na text. Reknu ti jednu vec. Precetl jsem stovky knizek a vsichni tihle kafkove, goethove nebo capkove se obesli bez labuznickeho potahovani z cigarety. Cim to asi je?
Reknu, cim to je. Meli o cem psat. Tady Bj. ve skutecnosti nema co rict, proto se placa v klise. Simple. Zejmena u kratke prozy je dulezite, aby vsechno davalo smysl. Kdyz nechas nejakou postavu kourit, tak k tomu musis mit duvod. Musis z toho jako autor neo vytezit. Tady z toho autor vytezil klise. Nic vic. Verte mi, ze stejna vec jde napsat mnoha ruznymi zpusoby a tim dosahnout ruznych ucinku. Mnohem lepe pusobi prace s detaily. Vzdyt i v tom snu nejde jen o tu situaci, clovek vzdycky neco citi, kazdou situaci clovek nejak vidi a nejak ji chape. Napriklad clovek vidi nejaky oblicej a za tim oblicejem vidi postavu, ktera ve skutecnosti tak nevypada. Tady by me treba zajimalo, co Bj. ve snu videla ve skutecnosti. Co to bylo za postavy a jakou roli v tom hraje ona. Je Bj. jednim z vojaku nebo je to ta divka, o ktere jeden vojak snil?
sakra, fakt to se mnou asi půjde z kopce... :) to je stejně divný, taková slušná holka jsem a zdaji se mi takovýhle věci, možná proto mě to tak pobavilo :)fakt je ale ten, že v tý situaci, v jaký se mi to v tom snu vokázalo, mi to tam tak hezky zapadlo, že jsem o tom vůbec dál nepřemejšlela a napsala jsem, co tam prostě bylo...
hej, skvělá poznámka - tabáková svátost, a to je přesně příklad toho, jak to dopadá, když se vědomě pokoušim nepsat klišé... prostě to nefunguje, sama jsem se na tom zadrhla, nicméně jsem to tam už nechala... ale o tabákový svátosti zrovna stvn nic nepsal, což bych spíš trochu čekala... ale je jasný, že mi nemůže vypsat každou kravinu, co se tam objevila...
zdenda: :))) jo, tak ta je dobrá. ovšem s tím rozdílem, že já si na žádnou knihu zuby nebrousím... :) přeji příjemnou zábavu ;) jen tak pro zajímavost, co si myslíš o mých stupidních vtipech, fakt už jsem na tom tak špatně? :) už víme, že mám halt sklony k pornu,a esli se k tomu ještě stupidní smysl pro humor, tak bych se nad sebou měla asi fakt zamyslet :)
já klišé neobhajuju, jen si ho přiznávám a snažím se ti vysvětlit, proč ho tam používám, beru tvou kritiku, i když v té první verzi moc hluboká nebyla :) uvědomuju si tu klišovatost, jen jsem tím co jsem napsala v předešlém chtěla říct, že si nejsem jistá, jestli jsem schopná jen tak si řict "tak, a teď budu psát jinak". ne že bych se nechtěla zlepšovat, každý se chce přece zlepšovat, ale lámat něco moc přes koleno prostě není můj styl, toť vše ;) fakt si cením toho, že mi k tomu vůbec někdo něco napsal, jakože vážně....
Vidis. Zase jsi v opozici:)
Zbytecne. Vzdyt se mnou souhlasis.
Na okraj. Dala jsi tohle dilo do areny a zaskrtla jsi, ze stojis o hlubsi kritiku, tak jsi ji dostala. Takze popravde nechapu tu obhajobu klise. Bud to myslis se psanim vazne a chces se zlepsovat, pak jsem ti myslim napsal par uzitecnych postrehu. A nebo to vazne nemyslis, pak tu ale oba ztracime cas.
"s necim co tak je" tohle fakt nemá cenu stvne... s tou tvou zaručenou pravdou si fakt nerozumím jak tady, tak jinde... dál bych to asi nerozebírala, ty neustoupíš, já taky ne... ;)
klišé jsem si vědoma. když to šlo, snažila jsem se jim vyhnout, ale každý člověk, který trochu víc čte, má prostě v hlavě co kde četl a ať se snaží jakkoliv psát svojí věc, tomu sedimentu přečteného se prostě nevyhne. bylo toho už tolik napsáno, že je sakra těžký napsat něco, co tu ještě nebylo, a tak, jak to tu ještě nebylo. Ale když si představuju chlápka, co potáhne cigarety a proběhne mu hlavou vzpomínka na dřívější lásku, labužnicky při tom přimhouří oči, tak to tak prostě napíšu... píšu, protože mě to baví, protože to chce nějak ven, jakkoliv klišovité to je, a nepřemejšlim sáhodlouze nad tím, jestli to není náhodou klišé. Prostě píšu, jak mi to přijde na mysl, přijde mi to přirozenější, než za každou cenu vymýšlet originální vyjádření abych náhodou nepoužila něco, co se používá moc často... možná je to lenost, možná je to přirozenost, bůh suď... ;)někdy ze mě nějak samo vypadne něco, co mi přijde původní a originální, ale když se to stane, rozhodně to není z vynucení a z postoje typu "tak, a teď vymyslim něco originálního". já takhle prostě nefunguju, a ani nechci...
Kdyz nekdo nesouhlasi s necim, co tak je, tak se rika, ze se stavi neustale do opozice. Nakonec treba uznas, ze ten vtip je pitomej. A ja respektuji, ze sis nemola pomoct. Nicmene cela ta dilci hadka kolem toho vtipu se jevi s odstupem jako zbytecna. Proto jsem mluvil o te opozici. Nepochybuji, ze o leccems premyslis. Jen mi prijde, ze nejdriv nesouhlasis, pak az premyslis:)
V tom textu pouzivas takove obecne zname da se rict zarucene fraze jako treba - potáhl a labužnicky přimhouřil oči...obláček vydechnutého kouře se vznesl k už tak dost šedivému nebi...tabákovou svátost...květy tančily v lehoukém větru spolu s hustými kaštanovými vlasy...
A tak dal. V podstate cely tenhle odstavec je jako prevzaty z nejake prirucky, kde divky maji bud zlate nebo kastanove vlasy, rozpustene se nosi ze vzdoru, obloha je bud posmoina, pripade olovena, unava se nerozplyne mavnutim ruky a tak dale. Takze kdyz vidim, ze se nazis zapadnout do nejakeho vzoru, ktery jsi nekde videla, tak to vnimam jako pozerstvi, ostatne jako samotne koureni, ci ten popis koureni. Uplne vidim ty pubertaly pred skolou. A to je pozerstvi. To jen jako vysvetleni.
zdřevěnělé nohy mu odepřely poslušnost
No, jde to napsat tisici jinymi zpusoby, ale tebe napadnou jen zdrevenele nohy a spojeni odeprit poslusnost. Ja tam tyhle klise obraty silne vnimam. Co naplat.
jo, je stupidní, ale mně stejně pobavil, a to nejsem milovník pokleslého humoru ;) každý máme občas slabší chvilky, i když u některých je těžké si to představit....
prostě s tebou nesouhlasím, že člověka poznáš z několika vět. ano, leccos možná jo, ale rozhodně bych tuhle zkušenost nepřeceňovala. jinak k jedné z tvých otázek, jsem přesvědčená o tom, že poslouchám názory druhých, dokonce o nich i dost přemýšlím, ale když prostě s něčím nesouhlasím, ozvu se, a ozývám se většinou právě když s něčím nesouhlasím, takže pak se skutečně může zdát, že jsem neustále v opozici. Nesouhlasit s něčím a poslouchat názory druhých se podle mého nevylučuje. ;)
s tím pozérstvím jsi mě dostal - to jako že ten text je pozérský? tomu opravdu nerozumím, snažila jsem se napsat povídku a přijde mi normální, že se člověk při psaní vžije do té situace, do té atmosféry, kterou si vytvořil v hlavě a na popisnosti fantazijních představ nevidím nic pozérského. a pokud já mám být pozér, no tak to potěš koště... člověk si o sobě celej život něco myslí, a pak mu to jeden člověk uplně rozbije...
Ano, neslusne to je. Zcestne nikoliv. Ten vtip je fakt stupidni. To musis videt sama.
Co to znamena, ze te neznam? Jak to vis? Ty se znas? Poslouchas nekdy to, co ti rikaji druzi, nebo jsi vzdycky v opozici? Nemysli si, ze je tak tezke nekoho poznat. Na to kolikrat staci par vet. Sle o to ani nejde. Ja muzu rict jen par znaku, ktere ma tvoje chovani. Jelikoz to jsou znaky, ktere davas na odiv, jsou vyznamne a tvori podstatnou cast tvoji osobnosti. Podstatnejsi nez to, co si o sobe kolikrat clovek sam mysli, ale podle ceho se beztak nakonec nikdy nechova. Budiz. Neni dulezite jaka jsi, ani neni dulezite rict nejakou jednu konkretni vec, na co si hrajes. Dulezity je prece samotny fakt, ze hrajes:) kazdopadne to neni dulezite pro me. Ja jsem to rekl ty to muzes nechat plavat. Ja jsem komentoval predevsim text, vzhledem k tomu, ze text je podle me silne ovlivnen tvym pozerstvim jakoze, tak jsem okomentoval i tvuj sklon. Vim, ze se to nema delat, ale ja si rikam, ze ti to treba pomuze lepe pochopit, jak ten text pusobi nebo muze pusobit. O nic vic nejde. Jen dat tyhle veci do souvislosti, abys mela lepsi obrazek. Ber nebo nech byt.
na co si hraju. na to, čím nejsem, nepovažuju za smysluplnou odpověď ;) neznáš mě a tak pochybuju, že tvé soudy o tom, kde končím já a kde začíná to, na co si případně hraju, jsou oprávněné... ale ráda se nechám přesvědčit o opaku. je samozřejmě v pořádku, že se ti má povídka nelíbí,já z ní taky nejsem odvařená, byl to prostě pokus a jak jsem psala, nedělala jsem si s ní žádné ambice a jen mě zajímalo, jestli by se třeba někomu mohla líbit, ale tvoje závěry týkající se mojí osoby mě fascinují ;)a arogantní komentáře typu "je to pitomost a nebejt to v aréně ani se neobtěžuju to číst" mi od kritika formátu, za kterého se vydáváž, připadají když ne zcestné, tak alespoň neslušné ;) howgh.
asi nebudu, protože jsi mi stejně neodpověděl a otázka bez odpovědi jaksi postrádá smyslu ;)
fajn, nech si svoje pravdy ;) nemá cenu se snažit přesvědčovat ;) to je taky pak těžký... hezký zbytek dne vinšuju...
Hrajes si na neco, cim nejsi. Klasika. Tezky je se pak o cemkoliv bavit.
cože?! a na co si hraju? to by mě docela zajímalo. prosím, poděl se se mnou o své postřehy... :)a co je těžký?
Vidis. Porad si na neco hrajes. To je pak tezky.
stvn: no, tvůj dojem je tak napůli cesty k pravdě, že jsem navýsost neoriginální, to nepopírám, ale živá si připadám až dost. Co se pitomosti vtipu tejče, opravdu jsem neměla v oumyslu, aby se mi taková pitomina zdála, nicméně když jsem se probudila, docela mě to pobavilo. Mrzí mě, že se mi nepodařilo i tebe obveselit, bylo by to pro mě ctí ;) ale alespoň to, že ses překonal a dočetl to, mě těší. ;)
janina: díky za pošťourání, zkusím se nad tím zamyslet a něco si z toho vzít, i když jsem s tímhle textem fakt asi neměla žádné vážnější oumysly, prostě mě to jen napadlo, tak jsem poškádlila trochu svojí fantazii a zavzpomínala na slohy na gymplu ;) ale i tak díky za zájem a vyčerpávající kritiku ;)
Nemam ani trochu dojem, ze to pise zivy originalni clovek. Vsechno jsou to okoukana spojeni a fraze. Ten uvodni vtip je tak pitomej, ze nebyt to v arene, tak dal nectu.
Myslím, že bys v psaní prózy měla pokračovat, tedy pokud tě to baví. Nejsem si jistá zrovna touhle povídkou, protože námět – přestože ti ho přinesl sen a to je rozhodně zajímavé – je v literatuře už hodně opotřebovaný. Chci říci, že bude asi hodně těžké napsat na toto téma něco, co by čtenář tak nějak už neznal odjinud a neočekával. Šanci vidím v dobrém propracování postav a zlepšení stylu psaní.
Protože je to jen začátek delšího příběhu, nejsem si jistá, nakolik máš promyšlenou dějovou stavbu, ale z toho, co jsem přečetla, mi připadá, že v závěru této části by se mělo stupňovat napětí a děj se začíná hodně dramatizovat – čemuž ale neodpovídá tvůj způsob vyprávění. Je totiž pořád stejně poklidné jako začátek, kdy si ti dva romanticky povídají. Bylo by dobré „roztrhat“ v tom místě dlouhá souvětí, zkrátit věty, což dodá textu větší spád (např. to nastavované souvětí plné spojek a – „...výstřel, a pak další, a jak výstřelů přibývalo, intervaly mezi nimi se zkracovaly a zněly stále blíž“ – vysoce dramatický obsah, který je takovou formou „ukolébáván“). „Jali se ustupovat“ - sloveso jali se působí také jakoby dojmem pomalosti, klidu.
Zkus se zbavit i přebytečné vaty, která zatěžuje text. Např. vysvětlující dodatky „a odmlčel se“ nebo „začal Romain rychle uklidňovat kamaráda“ – spousta informací vyplyne ze situace sama, a čtenář si rád věci domýšlí, nemá rád, když se mu doslovně řekne úplně všechno. To platí třeba i o nadbytečném opakování jmen (po „Nemáš vodu?“ je zbytečné psát „zeptal se Romain Pierra“ – jsou tu jen oni dva a víme, který z nich má sucho v ústech). Když na začátku Romain potáhl z cigarety, působí opakování v další větě „při potáhnutí“ trochu neobratně a navíc. Žhavík cigarety zapraskal – víc není třeba.
Delší souvětí mi obecně nevadí, ale narazila jsem na jedno, ve kterém díky použitým spojkám vždycky jedna věta neguje další, takže se to nečte moc plynule: „...budou moct doplnit zásoby vody. ALE soudě podle šedavé oblohy, možná to ani nebudou potřebovat, SICE už dlouho nepršelo, ALE dnes je to už na spadnutí.“ Tady bych radila nějakou úpravu, možná i spojenou s rozdělením do samostatných vět.
Bublinky unikající „zpod louže bláta“ – předpokládám, že to byla louže vody a pod ní bylo bláto. Bublinky by mohly unikat z louže, nebo z blátivé louže, nebo třeba z bláta v louži, ale myslím, že ne „zpod“.
Doufám, že jsem tě neodradila takovým detailním „šťouráním“ do textu, snažím se poradit, co by se dalo zlepšovat, protože jako celek to vůbec nevypadá špatně.
a, díky... toho už jsem nečetla ani nepamatuju... nějak byl na gymplu postupně upozaděn beatniky a už jsem se k němu zpátky nedostala ;)
Athares: ano ano, jak správně napsal zdenda, nekonečnost se týká délky (zákopy...) co se týče oslněnosti, je to moje osobní zkušenost - takový to když je obloha zatažená a bílo šedavá a člověka to strašně oslňuje, nebo aspoň mě... ;)
Co se týče psychoanalýzy, do tý bych se radši nepouštěla :)
jinak jsem si vědoma průměrnosti, přesně proto povídky nepíšu, panžto si o nich nic valného nemyslím, ale tahle nějak chtěla ven ;)
or, titus, srozuměni : díky vám všem, potěšili jste ;)
zdenda: ta připomínka je moc hezká, copa to je?
co se tech francouzů tejče, jen mě to tak napadlo, není to vůbec ničím podložené, nejsem nijaký extra historik, takže trocha fikce halt... a, opravdu chybí spojka, díky ;)
Pár výrazů mi tam nesedělo, jako třeba "nekonečná díra". Jak mohla bejt nekonečná, když v ní stáli? A nebo "oslnění pošmourností oblohy", ale je pravda, že i to je ve snu možný :-)
Sny mě hodně zajímaj a inspirujou, ale nikdy se mi nezdál sen z pohledu někoho jiného. Z úvodu to vypadá, že jsi žena, ale zdálo se ti o mužích ve válce, jak si povídají o ženách... zvláštní, zajímavé.
Po slohové stránce průměr, ale ve srovnání s písmáckým standardem prózy je to super.
Líbí. Hlavně to vnímání ddetailů.
Písmák