JAK JSEM ŠEL DÁL

Poledne připomíná jen krátký stín vychýlených stromů

svačím

únava je únosná

bágl setsakramentsky těžký a

bagany promočené tokem sluncem stahují

doprdele

no tak dorazím později

no a co je jedno kdy se ožeru

sundávám co se dá

dá se všechno jen širákem překrývám tvář

za chvíli cvrčky neslyším

ochladilo se

otevřu oči do tmy klobouku

roztahuju ruce brnící za hlavou plácám kolem sebe

sakra kde … cvak posadil jsem se

byla tak blízko

že jsem se nestačil ani vylekat

hučku jsem necitlivě vrazil mezi stehna

zcepeněl

podávala mi zapálenou cigaretu a v obláčku dýmu byla nádherná

díky

vysoukal jsem cizím hlasem třeštil oči čuměl jako vůl

popotáh z navlhlého filtru

je z tvých

hezky jsi spal

viděla jsem tě v údolí do pasu brodem pohrdat

tak jsem si říkala no

a tak mě tu máš

jo a

vykouřila jsem tři cíga neva?

do svítání jsme vykouřili ještě pár když jsme si povídali o tom

jak

a co

no a co

zůstalo víc než kdybych byl sám ještě mám krabku

mám zůstat?

ne jdi dál

budu vzpomínat

zase nic nenasvědčovalo času oběda jen vlahou noc

vystřídaly bouřky a vůni z těla smýval déšť co bičoval když

hurónský řev čundráků byl mi pozdravem

nikdo se na nic neptal

asi jsem tak vypadal

jen holky si všimly že čichám k prstům a donesly mi guláš z konzervy