První dny vztahu

jo, je na tom znát, že víš, o čem píšeš. tumáš, využiji institut tipu!

né, to jako že se mi to líbí, to sic...:-)

asi tam mělo být "obkráčené", nebo "oběhnuté"

whispermoonlite: obešlé kolečko variant... (sic) Trauma: Díky za podporu:)

Mimoni, nikdo od tebe snad nečeká moderní literaturu. To co píšeš děláš správně, poezie se má číst pomalu nebo spíš pozorně, s otevřenou myslí, třeba i několikrát, ne? Mám za to, že krása poezie nemusí být v jejím pochopení (možná právě naopak?). Nerozumím poezii, ne jen té tvojí, málokdy i pochopitelnou báseň pochopím po prvním přečtení, a ještě méně často si nějakou takovou přečtu znovu. Ty tvé básně ano.

to znám také. některé texty se rodí ještě delší dobu. - vznikají verze a potom se vracejí ty první. ovšem bez obešlého kolečka variant by se třeba nepoznalo, která je nejpevnější. - myslím, že i z toho předchozího by se dalo něco vykřesat. pokud je zde vodivý materiál, potom je hlavním úkolem vyvolat jeho tvar z chaosu. - o tom to je.

whispermoonlitovi: Děkuju za připomínky, myslím, že už začínám tušit, co mi vyčítáš... linkový let, hm, jasně. významový vztah k jiným obrazům, pokud budeme sledovat pouze formu a ne obsah, tak nula. Jinak oproti předchozí básni, kde ses mi zastavil, je rozdíl v tom, že na tomhle nebyla dělána žádná postprodukce - minule jsem složitě "frankensteinoval" ne příliš dobře zachycenou impressi. Takže nejde tolik ani o posun, oba texty jsou cca rok staré, jako spíš o míru upřímnosti... Což neznamená, že by tvá kritika zminula neposunula, právě naopak. Díky.

ještě k té tvojí poznámce, jak jsem si ji přečetl. - v poezii nezáleží ani tak na schopnosti tlumočit intelektuální významy, nějaké racionalizovatelné sdělení - v tom se shodneme. - stejně jako v nabízení cesty pro čtenáře. ale k tomu je potřeba aby text byl nějakým způsobem otevřený, dýchatelný, aby rozehrával asociační možnosti a významové vztahy. - a tady u toho mám větší pocit, že je přeci jen utažený a zašroubovaný do sebe, že nenechává zas tolik prostoru mezi obrazy. v tom je právě to umění, řekl bych, nevyznít prvoplánově naplocho, ale také se nazašroubovat tak, že mezi švy horko těžko někdo pronikne, a příliš energie, která by byla návratnou hodnotou pro čtenáře, se neuvolní. vedle toho, samozřejmě, platí i to, že pro vznik textu je rozhodující, jak jej vidí a jaký jej chce mít autor, i kdyby všechny čtenářské reakce vyznívaly proti němu. takže se nenech rušit. :)

zajímavé. ve druhé srofě jsem se přeci jen ztratil, když hustota motivů stoupla. - "linkový let" mě chytl, ale vztah s předchozími verši zůstal zastřený. - celková atmosféra mnou pronikla, střepiny mě zasáhly. - být vazby ještě o trochu volnější a nesouvislejší, asi se textem propadnu. nejméně blízký mi je ten stylizovaně formální až knižní tón. avšak oproti poslednímu textu, který jsem ti komentoval, vnímám viditelný posun, to je milé zjištění. obrazy jsou tvarově ostřejší, koncentrovanější, znatelněji k sobě přiléhají; i když souvislosti v rámci celé kompozice mi ještě dělají problémy :) *

Všem příznivcům děkuji. Vindale, přečetl jsi špatně můj novotvar:-). Zásobenství, ne náboženství. Ale mám radost, že zrovna tobě se to čte lehce

Ahoj. Zdá se mi, že se má poetika velmi tluče s myšlením lidí - čtyři ze sedmi reakcí jsou bezradné. Je to zapeklitá báseň, zamknutá, zastrčená, zalomená. Ale o to přesně mi jde - o materiál pro studium, tedy i opakované čtení textu, které perspektivu básně neusebírá, ale používá jako odrazový můstek pro svou vlastní perspektivu, která s tím původním nemusí mít nic společného (ale může!). Nemůžu psát moderní literaturu. Tato nemá ambice být studijním materiálem, protože osvícenský studijní materiál musí být jasný a zřetelný. Proto možná určité zmatení?

Líbí se mi prostředky, ale ne dost rozumím.

"nezničitelné náboženství"... city k ženě jsou plné nestravitelné ambivalence.. "klenba se hroutí směrem vzhůru" je nejlepší.. interpunkci bych zrušil, je to jako středověký patníky :) čau!

Mě se to líbí *

,,Přečíst později" a pak znova a znova, pak mi možná dojde aspoň začátek a konec

tohle je na mě nějaký náročný dneska, jak píše a2, nějak se nestíhám vylaďovat na všechny metafory...

chybí mi jednodušší, plynulejší vyjádření obsahu, v každé sloce máš několik obrazů a mi se nedaří je pochytat a dát dohromady.