Drobnůstka, co mi dnes udělala radost

Já dnes přemýšlela - kolik nešťastníku píše srdcebolné dílka ve kt. obviňují druhou stranu, že nemají srdce nebo tak - a kolik z nich si uvědomují, že se jen koukají do zrcadla? A pak jsem si promítla jak se cítím já, když mi říká někdo, že nemám srdce. Dřív by mě to bolelo, ale teď si umím zvolit a uvědomit si, že to není o mne ale o tom, kdo mě z toho viní. Nikdo to líp neví než já, zdali srdce mám nebo ne. A vůbec že je to vlastně pěkná blbost - protože srdce má každý. A pak jsem už zase zachraňovala drobca ze země (a tudíž přerušila svou úvahu) zakopl a upadla mu čepička - já si to ale nevšimla - jen jsem si po pár krocích všimla, že jeden z místních bezdomovců se vybral mým směrem (tak 150 metrů byli od nás)- a moje první reakce byla podívat se za sebe, proč jde mým směrem a uviděla jsem ji - měla jsem pak moc velkou radost a několikrát jsem tem bezdomovcům děkovala. Až budu mít u sebe víc penízků něco jím dám. Celá ta situace mi udělala moc velkou radost.