Pár už jich zmrzlo, ale nikdo se ještě neusmrděl

Spala u nás tchýně. Odmítla nocovat v ložnici, prý je tam zima. Jsem totiž zločinec, v noci větrám. Tchýně se radši uložila v dětském pokojíčku na minigaučík vedle morčat.
Matka i babička mého muže by teplíčkem léčily i vyhřezlou dělohu nebo zlomenou nohu. Dítě s horečkami patří do postele vypotit, žádné srážení teploty, to jsou divné novoty.
Já jsem zkrátka studený odchov. Na spaní mi vyhovuje teplo pod peřinou, chládek okolo. Manžel věrný své matce i babičce zas raději teplíčko. Spí v obýváku a topí si tam.
Jednou v noci mě muž čistokrevně naštval. Vkradl se do ložnice a zapnul topení na třetí stupeň. O dvě hodiny později mě probudilo nejmladší dítě, které kašlalo jako tlupa astmatiků. Vzápětí jsem si uvědomila, že je mi vedro a v puse mám jak na Sahaře. Teploměr ukazoval 21°C. Vypla jsem topení, vyvětrala zpět na smrtící teplotu 18,5°C. Dítě kašlalo a ječelo ještě půl hodiny. Když usnulo, šla jsem se juknout do obýváku. Mužíček sladce hajal, topení jelo taky na trojku. Popadla mě touha po pomstě. Chtěla jsem ho upéct. Ale ne, to by byla houby satisfakce. Dnes mu to večer pěkně povím, jak mě dožral. Taky mu povím, že dokud budou topit, má se bát. Protože přijde jedna noc a já mu na topení pěkně pošteluju volume doprava.
P.S. Tomu se říká klasická cesta do pekel lemovaná dobrými úmysly. Muž to myslel dobře. Běžně se domnívá, že jsem šílená, nedám si říct a mrazím děti. Nemocného synáčka chtěl zachránit teplíčkem. Akorát ho trochu přidusil a mně připravil přerušovaný spánek. Však já se dočkám, pomsta bude sladká.
P.P.S. Jak pravila babička mého muže, děťátko je jako kuřátko, potřebuje teplíčko. Jak pravím já, jen aby to nebylo kuřátko z KFC.