Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVálečný polibek
Autor
helgard
Válečný polibek...
Stála jsi opodál, někde tam ....asi,
ve slunce západu plály ti vlasy,
koukalas na stromy pak do mé ruky,
pistoli svírala, na pažbě suky.
Tvůj pohled smutný, paměť mou tvaruje
kalendář s datem svým oba nás varuje
tisíc a devětset čtyřicet jedna
sudičky umřely, zbyla zlá vědma
Stála jsi opodál, někde tam ...asi,
já němec důstojník, ty špatné rasy,
hranici dvou světů, dělily dráty,
sebrali židovkám manžele, táty,
hrozně jsem zatoužil, fakt ale moc,
ty dráty rozstříhat na jednu noc,
stála jsi špinavá na těle na duši,
přesto jsem přiznával, že ti to moc sluší
Stála jsi opodál, někde tam ...asi,
pán bůh ti nadělil, přespříliš krásy
Pak jsi mne spatřila, pohled jen letmý
ta chvíle stačila, já než se setmí
učinil rázné jsem, árijské ano
ta žena bude mou než příjde ráno
kývnul jsem na tebe, myslím že prstem jen
ukázal k východu směrem ke bráně ven
krumpáč jsi opřela, něžně jak taktovku
rukama od krve sebrala aktovku
obsah byl nelehký, až příliš strachu
minut máš ženo pár než zmizí v prachu
naděje veškerá na život bez pruhů
na mě se nedívej, já zemřu bez dluhů
z komínů stoupá dým, pece jsou žhavé
vlevo je cesta k nim, ty se drž pravé
tak strašně nápadná uprostřed masy,
nestůj tam proboha, utíkej přece
Ty, dcera polského zbožného národa
já štýrský rakušák syn zlého maroda,
přáno nám nebylo říci si více
vtisknuv ti polibek na tvoje líce
Polibek válečný cenu má zlata
zavírám za tebou ostnatá vrata
smutně se ohlížíš za tím mým krojem
má láska vyhrála nad válečným strojem
Loučení šlo mi vždy strašně moc ztěžka
zůstal mi po tobě jen vlasů pramen
a malý lísteček na něm Agniežka
a v srdci strašlivě pálivý plamen
Kalendář ztrouchnivěl a dráty zrezly
vlasy mi zešedly a místy slezly
Jen starý lísteček svírá má ruka
a duši německou tu zase muka
Padesát silvestrů přinesl čas
než jsem se do Polska odhodlal zas
hranice minul jsem, úrodný kraj
blížím se k ceduli "arbajt macht fraj"
Tak přec tu zůstala do očí bije mi
ač léta minula zas mezi zmijemi
našel jsem to místo kdes tenkrát stála
teď na něm ve větru jen vlajka vlála
Stáhnul jsem dolů ji a přidal vzkaz
navzdory válce a navzdory ras
že z doby minulé a to až do dneška
vzpomínám na ženu se jménem Agniežka
© Helgard 2011
27 názorů
A.h. jak říkám - čtěte co Vás baví a můžeme se míjet bez problému. To co Vy považujete za poezii tím já doslova pohrdám.
Já už Tě od doby svého zdejšího komentáře v oblíbených mám, jen zkrátka teď nestíhám moc číst ... Napravím to časem :-)
Jestli je to autentické - a nedivil bych, kdyby bylo - tak autor musí být nejméně v mých letech a dnes by mu muselo být už nejméně 85 let. To by vysvětlovalo vztah k modernější poezii, archaický způsob vyjadřování a některé malinko vybočující výrazy a vazby. Budu k tomu přistupovat, jako by to bylo tak, jak se mi zdá. V tom případě i přes některá místa, s kterými jsem se neztotožnil, dávám tip
To je ale krásný ... !! Zatraceně dlouho jsem nečetla tak výbornou, dějově i formou kvalitní, dojemnou poezii ... Obdiv ...
Jonáši :-) minulý týden v Nymburském deníku jsem měl medailon od paní Evy Hrubé - tuhle si vybrala jako úvodní dílo...děkuji
ano jistě je to takové přímočaré a hlavně napsané, aby se to četlo spíše jako příběh než poezie....děkuji. Miluji rýmy co dávají smysl a nemusíte nad nimi přemýšlet.....
aleš-novák
07. 02. 2013dojemný příběh, i když forma působí trochu archaicky...tohle tipnu.
děkuji, já se tu teprve rozkoukávám, ale každý den sem pošlu jednu báseň, tak budete mít možnost prohlubovat poznání mého autorského myšlení ......krásný den Ive