Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen jedna z možností
Autor
chci_uverit
Vzpomeň si
jak sis ji
poprvé vzal k sobě domů
krčila poupata
v rohu sedačky
a mlčela
jako opravdová květina
z Obi
za sklenku vody
ti
zkrátka nezazpívá
nějakou tu
ódu na smutek
tvých černý skel
propadlišť
ve tváři
do kterých snaží se
kulit květy
protože ví
jak
nerozumět
sama sobě
a tobě
připomínala
takový to
ztracený štěňátko
bez domova
co
nepotrhá boty
a nenechá louži
jen tak na podlaze
když pár dní nebudeš
doma
8 názorů
čekala bych jiný závěr, ale vlastně nevím jaký...
provokuje mě, jak jsi mnohoslovná(já bych škrtala, aby zbylo jen to, co je podle mě dřeň) a přitom vidím, jak přemýšlíš nad tím, jak ta báseň zní, hraješ si s "dikcí"