Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlunce nešlo umýt
Autor
oran
Šel jsem
alej s parfémem hlíny
větve táhly kovovou oblohou
slunce nešlo umýt
šel jsem a nechápal
kolik vody dokáže spadnout na zem
a proč se lidi bojí
14 názorů
ano, to je pěkné...vím, cos myslel popisností, ale moje mysl je holt přízemní, dělám, co můžu...
když si zahulím..pak se mi to moc líbí..před tím nevím, četl jsem to až zhulenej 8¨-)
Prostě Katka
16. 06. 2013Krásně vystižená atmosféra.
Jednoduše svá
16. 06. 2013Budu dělat, jako že Tě vůbec neznám a budu si hrát na to, že jsem objektivně svá ...Tak tedy,jo, je to dobré. Já většinou potřebuji spoustu veršů, abych vystihla okamžik, ale Ty to tak nějak suverénně naplácáš za sebou a vznikne z toho mrazivé pojetí života zachycené v hlíně, ve slunci, které nejde umýt, ve větvích, při kterých, když zavřu své oči, vidím přesně odstín kovu, jaký má to naše ostravské nebe...Ps: čeho se tu bát? Smrt je jistota, té se bát netřeba, nic jistotnějšího tu už není...