Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDokud se nedozvím
09. 02. 2002
8
0
2290
Autor
Gabriel
Malými krůčky cítím se blíž a blíž
mečem svým posvátným stíny přesekám
Už před sto lety měl jsem k tvému srdci klíč
co táhne mě krajinou
krajinou zblázněnou
Snad jako já o krásné noci sníš
a v hloubi své duše víš
Po schodech ke dveřím
dokud se nedozvím
jak pláčeme do očí?
Láskou tak nádherní
Vlastina1971
10. 07. 2005
první sloka skvělá
druhá je taková moc prostoduchá - klíč k srdci, no, nic novýho :o)
a dál... nevím, moc nezaujalo 2/5
Myslím že to nečetla.Taky už je to dost dlouho a jediný kdo plakal jsem byl já.
Smutná_duše
21. 03. 2004
Zní to trochu jako nepřímé vyznání anebo jako snivé memento. Ať tak či onak, tohle dílko je pěkné.*
Křičeti se mi strašně chtělo,
když četla jsem tyhle slova.
Možná mi srdce povědělo,
bude to takto znova.
Poslouchej, jestli uši máš,
co láska krásná vypráví,
neb brzy sám ty uhlídáš,
že už jsi na ní přestárlý.
Dám ti hvězdičku*
a pošlu hubičku
na
tlamičku.
Snad se ti z toho neudělá mdlo.
Reakce na prolog:
Že ty se chceš dostávat na Harcovnu na koncerty zadarmo?
Piňas Milovat a být milej je rozdíl,ale je fajn že cítíš aspoň něco dík
Sorry za tu mluvnicu ,ale na detaily jsem nikdy netrpěl.