Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHurá na víkend
Autor
breta
Konečně je tady konec týdne – a tentokrát dokonce už ve čtvrtek. Naplánoval jsem rodinnou výpravu do jižních Čech – kola, koupání a tak…. „Jasně, že budu doma brzo“ říkám ještě ráno manželce a snad tomu i věřím. Vrhám se do pracovního procesu, ze kterého mě vyruší až telefon – „Kde jsi?“ – „To už je tolik?“ – „Za hodinku jsem doma, určitě!“ Nemusím asi dodávat, že za dvě hodinky jsem doma jako na koni. Právě odbývá osmá hodina. Vše, co nebylo na mně, je připraveno – už tři hodiny – jak se dozvídám…. Mně přeci stačí sbalit jenom pár kousků oděvu, na auto namontovat zahrádku a nakonec připevnit kola. To nemůže zabrat víc, než čtvrt hodinky….
V tu chvíli ještě netuším, jak šeredně se mýlím.
Věci mám opravdu sbalené během pikosekundy a už jenom kola. Beru z dílny zahrádku a s pocitem, jak všechno v pohodě stíhám, se pouštím do montáže. Má to být takhle? To je zvláštní – jen přitáhnu a usadím jednu stranu, druhá mi vyklouzne. Ale ono to vždycky šlo ztuha…. Tak hlavně klid, začnu znovu. Ale tu střechu jsem asi neměl poškrábat ?! Kolem jde nějaké děcko a nevinně se ptá, co to dělám…. Ještě klidně odpovídám, ale už cítím, že pohoda je fuč. Nakonec to odnáší náš pes Rexík. Dovolil si totiž vyběhnout ze vrat a napoprvé neposlechnout výzvu, aby se vrátil…. Chudák ani neví, co to toho páníčka zase popadlo a mizí v boudě. Od začátku montáže uběhla první půlhodinka. Manželka přichází zkontrolovat, jestli ještě žiju.
A adrenalin bych mohl rozdávat. Nasupeně říkám, že pomoc rozhodně nepotřebuju…..
„Co tam dáváš za zahrádku? – ta je přeci na služební auto…..“ A svět se zastavil……..Znáte ten pocit, kdy zjistíte, že houpací kůň je proti vám Einstein? Totálně ponížen vyrážím hledat tu správnou konstrukci. Není v dílně ani na půdě… A uběhla druhá půlhodina. To už nemám mobil – moje horší já ho vzteky odhodilo kamsi do trávy na dvorku. Vzpomínám si, že jsem asi půjčil zahrádku švagrovi. Asi pojedeme bez kol……. Přeci se nevzdám…. Sedám do auta a vyrážím za švagrem. Hurá – zahrádka tu fakticky je…. Třetí půlhodinka je v ……(háji). Dokončuji montáž správné zahrádky během pěti minut, kola jsou na střeše po dalších pár minutkách a můžeme vyrazit.
Už jenom najít mobil a jede se vstříc novým zážitkům…..
A pointa? Znovu jsem zvítězil nad tupou hmotou….. Ale tentokrát jsem měl fakticky namále.